Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
25. 6. 2020 12:00

Zeman razí patolízalskou diplomacii. Vystrčil dělá diplomacii svobodné země

Předseda Senátu se snaží, abychom byli znovu sami sebou, suverénní zemí, která si nenechá diktovat ani autoritářem Putinem, ani komunistou Si Ťin-pchingem. Zároveň dělá skutečnou ekonomickou diplomacii.
Dva úplně opační politici. Ten vlevo dělá patolízalskou diplomacii, ten vpravo suverénně ekonomickou, českou diplomacii.
Dva úplně opační politici. Ten vlevo dělá patolízalskou diplomacii, ten vpravo suverénně ekonomickou, českou diplomacii. | Foto: Facebook/Miloš Zeman - prezident České republiky

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pokračuje v plánování návštěvy Tchaj-wanu na přelomu srpna a září. Doprovázet ho chce už více než 50 firem a výzkumných institucí. "Jsme domluveni, že to bude organizovat Česko-tchajwanská obchodní komora," oznámil. Oceňuje, že mu Andrej Babiš poskytne vládní letoun. I my to oceňujeme.

Nastala zvláštní situace. Pokud se na cestu hlásí přes 50 firem a výzkumných institucí, nepochybně to znamená, že ji můžeme chápat jako součást "ekonomické diplomacie", tedy jako součást projektu Miloše Zemana. Jak víme, prezident už ve svém prvním volebním období na Hradě obrátil českou zahraniční politiku naruby, pokusil se vymazat Václava Havla a jeho projekt podpory lidských práv nejen doma, ale i ve světě. Přišel s tím, že de facto nezáleží na tom, jaká země je, ale jde jen o to, co z ní kouká.

Problém tkví v tom, že to Hrad (tedy poradce Nejedlý, kancléř Mynář a Zeman) chápou naprosto jednostranně: kvůli obchodu máme zavírat oči před brutalitou autoritářských a totalitních systémů, máme dělat, že jsou něco jako demokratické země, zároveň však nesmíme dělat to, co si autoritáři a totalitáři nepřejí. Zeman tedy prosazuje jen "polo-ekonomickou diplomacii". Ta druhá půlka, zapřená, je pak normální politická diplomacie, která jde Rusku a Číně na ruku. Najednou už nejde o obchod, ale o popření vlastních hodnot.

To se pak projevuje velmi konkrétně. Zeman vystoupí v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (říjen 2017), ruskou anexi Krymu označí za "fait accompli", hotovou věc, a navrhne, aby se Ukrajina Krymu vzdala a požadovala za něj jen materiální náhradu: "Podle mého názoru by to mohla být nějaká kompenzace pro Ukrajinu - ať už finanční, nebo ve formě ropy či plynu." Ano, je v tom kousek "ekonomické diplomacie", ale zároveň katastrofální zrada základních západních principů.

To samé se už dlouho děje vůči Číně. Vzpomeňme, jaký vypukl skandál, když tehdejší ministr kultury Daniel Herman v říjnu 2016 oficiálně přijal dalajlamu. Čtyři naši nejvyšší ústavní činitelé se ohnuli a klekli před Čínou na kolena. V březnu 2019 zase ministryně průmyslu Marta Nováková požádala zástupce Tchaj-wanu Chung-I Wanga, ať odejde ze schůze sekce zahraničního obchodu se zahraničními diplomaty, protože ho tam nechtěl čínský velvyslanec Čang Ťien-min. Novákové údajně vyhrožoval, že pokud neuposlechne, ohrozí cestu prezidenta Miloše Zemana do Číny. (Strašlivá hrozba.)

Vystrčil jde v Havlových stopách

Aktivity Číny v Česku byly mnohokrát popsány, nevnímá nás jako suverénní zemi. Mimo jiné nátlakové akce tvrdě tlačila na zemřelého šéfa Senátu Jaroslava Kuberu i na současného předsedu horní komory Miloše Vstrčila, ať na Tchaj-wan nejedou.

Jak to tedy je? Jakou zahraniční politiku děláme? Politickou, nebo ekonomickou? Kdyby ekonomickou, museli bychom na přání Číny, která u nás stejně investuje jen málo, kašlat.

Evropská unie uznává politiku jedné Číny. My jako stát také, netlačíme na Peking, ať kupříkladu umožní samostatnost Tibetu, nezastáváme se Hongkongu. Znamená to ale opravdu, že Vystrčil nesmí letět na Tchaj-wan a setkat se tam s prezidentkou, předsedou Legislativního dvora, s premiérem a některými ministry? Jaká je to pak ekonomická diplomacie? Najednou by z ní zbyla jen patolízalská, otrocká diplomacie.

Slýcháme z nejrůznějších úst a stran, že jsme (máme být) suverénní země. Andrej Babiš dokonce vyhlásil smělý plán dostat Česko na špici Evropy. Pěkné. Jak se to dělá? Jak toho máme dosáhnout? Vedou tam dvě cesty, naše vědecká, výrobní, exportní know-how kvalita a naše opravdová suverenita, jež bude budit úctu. Opravdová suverenita však vyžaduje odvahu a nemalou míru rizika.

Václav Havel si silně uvědomoval, že jsme malá země a že máme trpkou zkušenost s totalitou. Chtěl, abychom z té zkušenosti vyšli a hájili jiné slabé země, jiné totalitami decimované občany (dnes třeba Ujgury v Číně). Za jeho práci proti komunistickému režimu ho oceňoval celý svět a on to ocenění chtěl přenést na celou republiku.

Zpět k cestě Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Je to chyba? Dráždí chřestýše holou rukou? Nebo se snaží dostat Česko na špici Evropy, jak o tom údajně sní Babiš (do jeho skutečných snů nevidíme)? Položme otázku jinak. Kancléřka Angela Merkelová na Tchaj-wan nejezdí, do Číny letěla opakovaně. Znamená to, že Německo cestu Vystrčila odsoudí? Že ji bude brát jako porušení evropské zahraniční politiky? To je naprosto absurdní představa, neodsoudí. Bude s ní souhlasit, musí s ní souhlasit, protože je to demokratický stát.

Vystrčil nejede na Tchaj-wan dělat revoluci, ale jednat o obchodní a vědecké spolupráci. Navíc té zemi dává sympatie. Chová se suverénně. Dělá to, co Zeman prosazuje, ekonomickou diplomacii. Mimochodem, Vystrčil není Babiš, není na úrovni Angely Merkelové, je "jen" předsedou Senátu, tedy klíčové české instituce, která má mimo jiné chránit podstatu české ústavnosti, její demokratičnost, svobodu. A jaká je to svoboda, když kvůli Číně nesmíte letět na Tchaj-wan?

Česko je nevelká země, ale patří do Evropské unie a NATO, do velmi silných mezinárodních systémů. Let na Tchaj-wan není ani aktem proti EU, ani aktem proti NATO. Nejdeme sami proti sobě, naopak, Vystrčil se snaží, abychom byli znovu sami sebou, suverénní zemí, která si nenechá diktovat ani autoritářem Putinem, ani komunistou Si Ťin-pchingem.

Vystrčil pojede na Tchaj-wan | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Pompeo: USA odmítají nároky Pekingu na zdroje v Jihočínském moři

Spojené státy od pondělí považují za nelegitimní takřka všechny významnější nároky Pekingu týkající se vod Jihočínského moře. Oznámil to americký ministr zahraničí Mike Pompeo, podle kterého Čína daný region bere jako své "námořní impérium" a nárokuje si kontrolu nad oblastmi, které nemohou být přisouzeny žádné zemi. Agentura AP píše o eskalaci diplomatické strategie Washingtonu a předpovídá další nárůst hněvu na čínské straně.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Rozpočet českého pavilonu na Expu se zvýší o 25,2 milionu korun

Rozpočet českého pavilonu na světové výstavě Expo 2020 se zvýší o 25,2 milionu korun kvůli jejímu ročnímu odkladu v důsledku pandemie koronaviru. Úpravu rozpočtu dnes schválila vláda. Kabinet zároveň potvrdil i českou účast na výstavě v jejím novém termínu. Původně plánovaný rozpočet byl 260 až 310 milionů korun podle účasti partnerů ze soukromého sektoru, ze státních zdrojů mělo jít 229 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy