Na začátek Slovíčkaření máme jednu špatnou zprávu. Týká se strašidelného zámku, který obývají česká klišé.
Čtyřnozí miláčci, sněhová nadílka, želízka a ratolesti dostali nového spolunájemníka. Největší radost z něj měl zlatavý mok. Protože jde, ano, o krasavce s bílou čepicí.
„Své krasavce s bílou čepicí zde nabízí přes 300 pivovarů z 86 zemí světa," referovala agentura ČTK o bierfestivalu na berlínské Karl-Marx-Allee.
My slovíčkáři máme pivo rádi. Proto nás taková krasomluva mučí.
Navíc, když má krasavec skutečně čepici, nevěstí to nic dobrého, tedy pokud ho chcete pít, a ne očumovat nebo fotografovat. Pivo pravděpodobně příliš pění a je teplejší než být má, „čepice" bývá řídká jako cukrová vata. Zkuste U Zlatého tygra říct, ať vám takového krasavce pan Hulata načepuje - nedokáže to.
A pro jistotu, pokud chcete, aby vám v hospodě rozuměli, zapomeňte i na samotného krasavce. Je-li vám život milý.
Na střechu paneláku v Praze - Řepích přidělali nápis: SHOPPING POINT ŘEPY (viz zde). Pod střechou je, předpokládáme, pořád přibližně to samé, čili takový sídlištní obchodní dům neboli občanská vybavenost. Ale jmenuje se shopping point. Kombinace se slovem řepy je neodolatelná!
Čekáme, že stejnojmenné motto se dřív nebo později rozsvítí nad Pražským hradem nebo na Řípu, případně obohatí sbírky moderního umění Národní galerie.
Obchodníci všeho druhu (zájezdy, klenoty, pneumatiky, mobily, kosmetika) jsou zamilovaní do slovního spojení nejlepší ceny. Došlo jim, že je neprůstřelné, nežalovatelné, a přitom o skutečné láci nebo drahotě neříká vůbec nic. Prostě nejlepší.
Event čili ívnt je podstatné anglické jméno rodu mužského, s oblibou skloňované podle vzoru dům. Možná už jste na nějakém ívntu taky byli, a ani o tom nevíte. Protože, jak píše Wikipedia, „nejvýstižněji je třeba event chápat jako zvláštní představení (událost) či výjimečný zážitek, který je prožíván všemi smyslovými orgány vybraných recipientů na určitém místě a slouží jako platforma pro firemní komunikaci."
To je naprosto srozumitelné. Stačí se zařadit mezi recepicenty a nastavit receptory (všechny!). Zájezd s prezentací parních hrnců. Podnikový večírek v hladomorně.
Oslavy 110. výročí hasičského sboru Srní naopak žádný ívnt nejsou, jelikož slouží jako platforma pro něco docela jiného, než je firemní komunikace.
Předseda komise pro cyklistiku Pavel Polák si v televizi posteskl, že pražský magistrát nemůže stavět tolik cyklostezek kolik by chtěl, protože nenadléhá městským částem. Tak to je vysoká škola tvarosloví. Nadléhat patří do zlatého fondu, hned za horázný a návist.
V pravidelném funerálním okénku jsme se tentokrát zaměřili na jazykovou kulturu cedulí, instalovaných hřbitovní správou. Z chronologicko-lingvistické komparace vyplývá asi toto:
Dřív se nápisy k obecenstvu obracely ve zdvořilém souvětí, a to i za cenu hrubé gramatické chyby. A to se ještě na poslední řádek nevešlo slovo „pokutou", což ale nevadí, protože je to každému jasné i tak. Všimněme si také výtečných detailů, jako jsou zvadlé květiny (lidská řeč v úřední vyhlášce!) a precizně ztvárněná šipka směr vlevo.
Postupně si, v souladu s dobou, cedule osvojily úsečný, až armádní sloh. (Srov. také odpadový prostor a balistický termín dopadový prostor.)
Z vypouklého smaltu se přešlo na umělou hmotu rovnou jako lajna. Na nešvar hřbitovního nepořádku to nemělo žádný vliv.
Slovíčkaření:
Stačí říct: Dovoz z Moravy. A Čechům z Čech tečou sliny
Gulášek, salátek, řízeček. Přečtěte si jídelní lísteček
Z City Tower na Slunný vrch. Čeština ve spárech realit
Jsme spontální a konfortní. Ale je to trochu triskní
Čtěte také:
Čeština na rok 2010. Akční balíček pohody