


Nezaměstnanost v České republice na konci října dosáhla 4,6 procenta, čímž dosáhla nejvyšší úrovně za posledních nejméně pět let. I tak je stále nízká v porovnání s průměrem EU, kde podle výzkumu Eurostatu dosahuje šesti procent. Ovšem pokud se dostaneme do reality firem, zjistíme varovné signály. A může za to Německo…

I když v médiích stále převažuje tvrzení, že "nejsou lidi", řada především výrobních podniků prakticky zastavila nábor nových zaměstnanců a personálně se nachází ve stavu "volného driftu". To je u větších zaměstnavatelů výraz pro situaci, kdy se přirozené odchody zaměstnanců například do důchodu či z důvodů stěhování nekompenzují novými nábory.
Proč to? Mnoho našich firem je přímo či nepřímo závislých na německé ekonomice. A ta není v dobrém stavu. Německý hrubý domácí produkt (HDP) stagnuje, po poklesu o 0,3 procenta ve 2. čtvrtletí následoval stejný nárůst ve 3. kvartálu, zatímco indikátor sentimentu dle průzkumu ZEW klesl na 38,5 bodu z 39,5 v říjnu. To příležitostem na naší straně hranice nenapomáhá, protože naše firmy jsou často dodavateli či subdodavateli německého průmyslu.
Ale ani další zprávy z Německa nejsou příznivé. V Berlíně hovoří o tom, že by tamní vláda firmám mohla výrazně pomoci s náklady na energie formou dotací a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje - což by mohlo energetické náklady tamních firem snížit až o polovinu. To by jejich aktivitu sice povzbudilo, ale těm českým ublížilo. Levnější energie v Německu by mohla přebít levnější pracovní sílu u nás a způsobit, že výrobu, která zatím probíhá v Česku, přesunou německé podniky zpět do vlasti.
To by se mohlo týkat především těch výrobních firem, které mají technickou schopnost vyrábět produkty jak u nás, tak v Německu a současně je jejich provoz náročný na energie. Sem spadá část automotive výrobců, strojírenských firem, ale také společností, které poskytují specializované služby třeba v oblasti logistiky a podpory výroby.
Pak je tady klimatická politika. I když v mediální debatě se často smrskává na otázku spotřebitelských cen, ve skutečnosti je daleko více o zaměstnanosti. A vůbec nejde jen o výrobce automobilů a jejich dodavatele, ale prakticky o celý průmysl. Průmysl je klíčový zaměstnavatel, a aby mohl fungovat, musí plánovat s poměrně velkým předstihem. Což za současných okolností dost dobře nejde.
V rámci firem, které potkáváme, existuje shoda, že ačkoli péče o životní prostředí je samozřejmě nezbytností, klimatické představy a cíle Evropské unie jdou mimo realitu. A protože plánovat je nezbytné s předstihem, plánuje se spíše úpadek než růst. Vinu za to nesou dílem energetické náklady, dílem už zmíněný sentiment, protože i když svět z perspektivy České republiky vypadá jinak než z Německa, strategická rozhodnutí se dělají velmi často právě tam.
Nejspíše si řeknete, že v mém výčtu nejistot chybí bezpečnostní otázky, především ruská válka na Ukrajině. Agresí Ruska vůči svému sousedovi a následným uvalením sankcí došlo pro řadu českých průmyslových společností ke ztrátě odbytiště a obchodních partnerů v Ruské federaci. Tato ztráta byla bolestivá, ale v principu již byla nahrazena jinými trhy.
A co je důležitější, válka - jakkoli je to negativní událost - povzbudila obranný průmysl. Ten v současnosti tvoří přibližně procento tuzemského HDP (podle analýzy, kterou si nechala zpracovat Hospodářská komora ČR k začátku letošního roku), kam vzrostl z přibližně 0,3 procenta dle starších dat.
Když to shrnu, ačkoli situace firem není nijak zlá, nutnost plánovat dopředu společně s nejistotou a nekooperativním chováním států často mimo realitu způsobuje, že nás v nepříliš vzdálené budoucnosti možná čekají o dost těžší časy, než jaké zažíváme dnes. Drobný a pro analytiky stěží vysvětlitelný nárůst nezaměstnanosti může být varováním. A signálem pro politiky, že ten, kdo ve skutečnosti svými daněmi živí jejich ideály, se v budoucnu nemusí mít nejlépe. A tím pádem ani oni.



Zakarpatská oblast na Ukrajině byla ve středu odpoledne cílem jednoho z největších ruských dronových útoků od začátku války. Drony létaly nad Mukačevem, Iršavou, Svaljavou i Užhorodem. Právě hlavní město Zakarpatí Užhorod leží přímo na hranici se Slovenskem. Dočasně se z bezpečnostních důvodů uzavřely všechny hraniční přechody Slovenska s Ukrajinou. Později ve středu byly opět otevřeny.



V Austrálii všechny překvapil. Znovu se dostal do finále grandslamu. Tam Novaka Djokoviče o rekordní zářez připravil Carlos Alcaraz. Mladý Španěl je před dalším podnikem velké čtyřky kvůli zranění ze hry, ale také Srb představuje velkou neznámou pro všechny tenisové experty.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Veteránská setinovka 7 Castles Trial se letos natáhla na rekordních 280 kilometrů a připravila si záludný roadbook i měřený úsek, který zmátl mnoho posádek. Na startu se blýskly nádherné historické vozy včetně majestátní Tatry 87 z roku 1950. Redakce vyrazila ve Škodě 110 R ze sbírky Škoda Muzea.



Záběry z oslav Dne vítězství v ruském Kemerovu odhalily, jak hluboko válka na Ukrajině zasáhla ruskou společnost. Reportérka státní televize při rozhovoru s matkou pohřešovaného vojáka označila její bolest za „dvojitý svátek“ a následně se musela omlouvat. Případ zároveň připomněl rostoucí počet mrtvých a nezvěstných Rusů, kteří od roku 2022 padli ve válce proti Ukrajině.