


Nezaměstnanost v České republice na konci října dosáhla 4,6 procenta, čímž dosáhla nejvyšší úrovně za posledních nejméně pět let. I tak je stále nízká v porovnání s průměrem EU, kde podle výzkumu Eurostatu dosahuje šesti procent. Ovšem pokud se dostaneme do reality firem, zjistíme varovné signály. A může za to Německo…

I když v médiích stále převažuje tvrzení, že "nejsou lidi", řada především výrobních podniků prakticky zastavila nábor nových zaměstnanců a personálně se nachází ve stavu "volného driftu". To je u větších zaměstnavatelů výraz pro situaci, kdy se přirozené odchody zaměstnanců například do důchodu či z důvodů stěhování nekompenzují novými nábory.
Proč to? Mnoho našich firem je přímo či nepřímo závislých na německé ekonomice. A ta není v dobrém stavu. Německý hrubý domácí produkt (HDP) stagnuje, po poklesu o 0,3 procenta ve 2. čtvrtletí následoval stejný nárůst ve 3. kvartálu, zatímco indikátor sentimentu dle průzkumu ZEW klesl na 38,5 bodu z 39,5 v říjnu. To příležitostem na naší straně hranice nenapomáhá, protože naše firmy jsou často dodavateli či subdodavateli německého průmyslu.
Ale ani další zprávy z Německa nejsou příznivé. V Berlíně hovoří o tom, že by tamní vláda firmám mohla výrazně pomoci s náklady na energie formou dotací a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje - což by mohlo energetické náklady tamních firem snížit až o polovinu. To by jejich aktivitu sice povzbudilo, ale těm českým ublížilo. Levnější energie v Německu by mohla přebít levnější pracovní sílu u nás a způsobit, že výrobu, která zatím probíhá v Česku, přesunou německé podniky zpět do vlasti.
To by se mohlo týkat především těch výrobních firem, které mají technickou schopnost vyrábět produkty jak u nás, tak v Německu a současně je jejich provoz náročný na energie. Sem spadá část automotive výrobců, strojírenských firem, ale také společností, které poskytují specializované služby třeba v oblasti logistiky a podpory výroby.
Pak je tady klimatická politika. I když v mediální debatě se často smrskává na otázku spotřebitelských cen, ve skutečnosti je daleko více o zaměstnanosti. A vůbec nejde jen o výrobce automobilů a jejich dodavatele, ale prakticky o celý průmysl. Průmysl je klíčový zaměstnavatel, a aby mohl fungovat, musí plánovat s poměrně velkým předstihem. Což za současných okolností dost dobře nejde.
V rámci firem, které potkáváme, existuje shoda, že ačkoli péče o životní prostředí je samozřejmě nezbytností, klimatické představy a cíle Evropské unie jdou mimo realitu. A protože plánovat je nezbytné s předstihem, plánuje se spíše úpadek než růst. Vinu za to nesou dílem energetické náklady, dílem už zmíněný sentiment, protože i když svět z perspektivy České republiky vypadá jinak než z Německa, strategická rozhodnutí se dělají velmi často právě tam.
Nejspíše si řeknete, že v mém výčtu nejistot chybí bezpečnostní otázky, především ruská válka na Ukrajině. Agresí Ruska vůči svému sousedovi a následným uvalením sankcí došlo pro řadu českých průmyslových společností ke ztrátě odbytiště a obchodních partnerů v Ruské federaci. Tato ztráta byla bolestivá, ale v principu již byla nahrazena jinými trhy.
A co je důležitější, válka - jakkoli je to negativní událost - povzbudila obranný průmysl. Ten v současnosti tvoří přibližně procento tuzemského HDP (podle analýzy, kterou si nechala zpracovat Hospodářská komora ČR k začátku letošního roku), kam vzrostl z přibližně 0,3 procenta dle starších dat.
Když to shrnu, ačkoli situace firem není nijak zlá, nutnost plánovat dopředu společně s nejistotou a nekooperativním chováním států často mimo realitu způsobuje, že nás v nepříliš vzdálené budoucnosti možná čekají o dost těžší časy, než jaké zažíváme dnes. Drobný a pro analytiky stěží vysvětlitelný nárůst nezaměstnanosti může být varováním. A signálem pro politiky, že ten, kdo ve skutečnosti svými daněmi živí jejich ideály, se v budoucnu nemusí mít nejlépe. A tím pádem ani oni.



Květnová čistka followerů na Instagramu, kterou uživatelé a zahraniční média označili jako „Great Purge of 2026“, znovu otevřela otázku, kolik sledujících u influencerů představuje skutečné lidi a kolik jen neaktivní, spamové nebo uměle nafouknuté účty.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



„Chceme ukázat zásadní AI trendy v oblasti práce a zaměstnávání v Česku, kam se posunuly a jak by se měly nově nastavit, aby co nejvíce prospěly budoucnosti tuzemské ekonomiky,“ zve na summit Trendy práce 2026 s podtitulem AI jako příležitost pro rychlejší růst, jeden z řečníků, generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek.



Jeho satirickému oku neunikl Barack Obama, Margharett Tetcherová, Nicolas Sarkozy, ale třeba ani Woody Allen, Beatles nebo Mick Jagger. V dětství astmatický klučík se během pár let proměnil v jednoho z nejrespektovanějších světových karikaturistů a oženil se s bývalou přítelkyní Paula McCartneyho, půvabnou herečkou Jane Asherovou. Letošního 1. června oslaví 90 let.



Měsíc po ostře sledovaných volbách mají Maďaři novou vládu, jejíž členové v úterý složili v parlamentu sliby. Ve středu se má sejít na svém prvním zasedání, po 16 letech u moci její předseda Péter Magyar (Tisza) vystřídal dosavadního premiéra Viktora Orbána (Fidesz). Živé vysílání předávání moci na sociálních sítích nicméně okořenil, když ukázal skartovačky v sídle svého předchůdce.