Džungle a pralesy dokáží pohltit celá města. Stačí ponechat nepoužívané domy napospas vegetaci a do několika let je příroda spolkne a vymaže z povrchu zemského. Na zbraně je ale krátká, vojáka a jeho pušku šlahouny popínavých rostlin nespoutaly. Venezuelský snajpr pouze zvolil při víkendovém cvičení dokonalé maskování.
Psycholog Frank Keil ve svém výzkumu došel k překvapivému závěru, že dnešní člověk má přehnané mínění o porozumění světu. Lidé mají prostě pocit, že rozumí lecčemu.
"Náklad munice vybuchl. Celá ulice demolována. Padesát obětí. Mrtvoly vojáků vymrštěny do třetího patra," hlásaly titulky v Lidových novinách 6. března 1926. "Dnes v 11 hodin 10 minut vybuchl v Truhlářské ulici před firmou Kříž, obchod s chemickými látkami, transport munice, patrně dělových nábojů, který vezli vojáci do nedalekých kasáren Krále Jiřího z Poděbrad. V ohromném výbuchu, který vzbudil v celém okolí a záhy v celé Praze největší rozruch, byl podle předběžného odhadu roztrhán větší počet vojáků, kteří transport doprovázeli. Podle pověsti, kterou v poslední chvíli nelze přezkoušet, jde o 50 obětí. Ranění jsou obvazováni v kasárnách krále Jiřího z Poděbrad. Koně, kteří transport táhli, celí zkrvavení byli zachyceni strážníkem, když pádili ke Staroměstskému náměstí. Kusy mrtvol byly výbuchem vrhány do výšky druhého a třetího poschodí okolních domů..." Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v první březnový den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Přišlo mi to jako deja vu. Ležím doma, čtu Mlynářovo dílo "Mráz přichází z Kremlu" a najednou se dozvím tu rádoby překvapivou zprávu, že za atentátem na papeže Jana Pavla II. stojí sovětský boss Brežněv.
Tak blízko, jako na dvou fotografiích položených vedle sebe, se tito muži k sobě těžko dostanou. Symbolizují dvě tváře jedné země - Běloruska. Vlevo je představitel běloruské opozice Ales Bialacki, který na pražském festivalu dokumentárního filmu Jeden svět dostal cenu společnosti Člověk v tísni Homo Homini. Vpravo je poslední evropský diktátorský prezident Alexander Lukašenko, který bude za několik dní zřejmě znovu zvolen do prezidentské funkce.
Leninovy ostatky zůstanou zachovány navždy, hlásal titulek Mladé fronty 3. března 1946: "Moskevský profesor, který balsamoval posmrtné pozůstatky Vladimíra Iljiče Lenina a který byl ustanoven jejich opatrovníkem, oznámil veřejnosti, že zdokonalil způsob balsamování, takže je pozůstatkům zaručena trvalá ochrana po staletí, ne-li navždy. Od 1. srpna 1924, kdy bylo poprvé zpřístupněno veřejnosti nádherné mramorové Leninovo mausoleum na Rudém náměstí, shlédlo ostatky otce ruské revoluce přes 20 000 000 lidí. Podle profesora Zbarského vyhlíží Leninovo tělo stále stejně, jako v den jeho smrti. Leninovy pozůstatky odpočívají v uzavřeném sarkofágu a mausoleum má zvláště upravené větrání. Za války v létě r. 1941 byly Leninovy pozůstatky odvezeny do bezpečí daleko na východ. Jejich převoz byl sledován s obavami, dobře balsamované pozůstatky však vydržely a nyní se vrátily opět na své místo do Moskvy neporušeny." Padesát let před Mladou frontou chválila Národní politika obec Smíchov za účelně zařízené povozy k převážení nemocných osob do nemocnic. " ...činí tak za nepatrný poplatek na poukaz lékařský, a lze se o ně přihlásiti buď u městského úřadu na Smíchově aneb v obecním dvoře v Sirkárně v Plzeňské ulici," informovala Národní politika přesně před sto lety. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny 3. března před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Rudé právo před 30 lety psalo o rozruchu, který vyvolaly hračky představené na mezinárodním veletrhu modelů hraček v Norimberku: "...jsou věrnými kopiemi zbraní nacistické armády z druhé světové války. Nechybějí na nich ani hákové kříže. Modely těchto hraček byly vyrobeny jak v Německé spolkové republice, tak i v zahraničí. Z ciziny pocházejí zejména modely nacistických vojenských letounů, tanků a jiných zbraní. Na všech jsou výrazně vyznačeny nejvyšší symboly nacistické éry. Např. na vojenských cisternových vozech jsou i symboly zbraní SS v runovém písmu. Jeden americký podnikatel vystavuje na veletrhu 20 cm vysokou figurku nacistického vojáka v ocelové přilbě a s páskou na rukávu s názvem známé nacistické divize Gross-Deutschland. Správa veletrhu nehodlá podle prohlášení svého mluvčího podniknout žádný zákrok proti modelům těchto hraček s nacistickými symboly, neboť prý pro takové opatření není žádný platný zákonný podklad. Mluvčí se přitom odvolával na usnesení západoněmeckého parlamentu, který v obdobné záležitosti rozhodl, že modely zbraní z období nacistické éry nejsou v Německé spolkové republice zakázány, nepřípustné však je pouze jejich velebení a oslavování. Mezi modely vystavenými na norimberském mezinárodním veletrhu hraček chybí vlastně již jen Hitlerova postava s rukou vztyčenou k nacistickému pozdravu," uvedlo na svých stránkách Rudé právo 2. března 1976. Padesát let před Rudým právem se Lidové noviny zabývaly pádem letadla na trati Praha - Varšava. "Stalo se tak u Dobré u Frýdku. Letadlo patřilo Company Internacionale Navion a bylo řízené pilotem Rajmudnem Berrandem. Ten u Dobré zpozoroval, že motor vypověděl službu a snažil se proto nalézti příhodné místo k přistání. Bohužel se však již letadlo nedalo manévrovat a zřítilo se k zemi u statku Antonína Boháče. Pilot utrpěl těžké zranění na hlavě, jiných osob v letadle nebylo," napsaly Lidové noviny v roce 1926. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v první březnový den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Stella Artois a Amstel v českých hospodách - to je tedy nefalšovaná globalizace.
Před třiceti lety to byl v kinech obrovský hit: L´aile ou la cuisse - Křidýlko nebo stehýnko? Tehdy byl v hlavní roli komedie Louis de Funés, nyní jeho úlohu převzali ministr zemědělství Jan Mládek a prezident Agrární komory ČR Jan Veleba (vlevo). Na "drůbeží" snídani na ministerstvu zemědělství předváděli, že se v čase ptačí chřipky netřeba bát kuřecího masa.
Některé rychlé asociace mohou být velmi zavádějící. Řekne-li se například Rolls Royce, leckomu v hlavě naskočí představa úslužného řidiče tmavé pleti v livreji. Jenže tak už to dávno není. Snědá modelka, která se právě pohledem seznamuje s legendárním Phantomem na kapotě vozu Rolls Royce, by si se svými příjmy dokázala takový vůz sama koupit. Dnešní svět skutečně není černo-bílý...
"Sparta nebude hrát s německými, maďarskými ani rakouskými soupeři," psala necelý rok po skončení druhé světové války Mladá fronta : "Známý maďarský klub a mnohonásobný mistr Ferencvaros rád by se utkal s AC Spartou. Letenský klub nebere však na nabídku k footballovému utkání žádný zřetel a nehodlá se letošního roku vůbec utkat se žádným maďarským, německým nebo i rakouským klubem. Jak známo, o start Sparty zajímaly se i rakouské kluby Rapid, Viena aj., Sparta však dosud všechny nabídky odmítla," uvedla přesně před 60 lety Mladá fronta . Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v první březnový den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Nejsem stoupenec politického idealismu. Politika je umění možného a "možné" je málokdy ideální, harmonické nebo moudré.
"Dostaneme přebytky válečných zásob USA," hlásala před 60 lety Mladá fronta : "Hlavní zmocněnec likvidačního úřadu Spojených států pro Evropu sdělil, že Sovětský svaz, Československo, Polsko a Finsko obdrží v nejbližší době přebytek válečných zásob Spojených států v ceně asi 1 miliardy dolarů. V těchto zásobách, které jsou uskladněny v Evropě, jsou kromě jiného traktorové pluhy, jeřáby a jiné stroje," uvedla Mladá fronta . Přesně před 100 lety Národní politika oznamovala: "Za obvyklé nádhery konal se v obřadním sále dvorního hradu ples dvora, na nějž dostavili se vynikající členové společnosti. Od půl 9. hodině dostavil se dvůr. Císař uvedl paní arcikněžnu Marii Josefu. Mimo to byli přítomni páni arciknížata František Ferdinand, Leopold Salvator a další. Císař pobyl na plesu až do konce," napsala Národní politika. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v tento den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Před třemi lety se tady, na hranici mezi Severní a Jižní Koreou, proháněl ve vznášedle James Bond ve filmu Dnes neumírej. Bylo to na "území nikoho", v pásu země oddělujícím dva různé režimy. Zastavila se tu i lokomotiva, která nyní ve skutečné demilitarizované zóně mezi oběma státy reziví. Zástupci Severní a Jižní Koreje ale jednají o tom, že by provoz na železniční trati obnovili. Ale možná to je plán, na který by i James Bond byl krátký.
Pod dojmem turínské olympiády by se chtělo zvolat: Ale tohle známe z Nagana! Takhle se tam společně drželi čeští hokejisté! Jenže... Je tu jeden rozdíl. V Naganu se hráči českého týmu drželi kolem ramen, tady se hráči španělského klubu Athletico Bilbao drží kolem pasu. V Naganu to byli hokejisté, tady jsou to fotbalisté. A hlavně: V Naganu se hráči chystali v objetí na radostný vítězný okamžik, na tomto snímku ale vzdávají minutou ticha hold zemřelému útočníkovi Telmo Zarrovi.
Už před 100 lety brojila Národní politka proti kuřákům: "Liga 600 mladých dívek v Bristolu v Anglii se usnesla, že žádná z nich nesmí si udělati známost za účelem sňatku s mužem, který kouří nebo šňupe, a za žádnou výminkou že nesmí mu dáti polibek. Toto vše se koná v rámci celobritské kampaně "Protitabákové ligy", která zahajuje vyhlazovací boj proti tabáku," napsala přesně před 100 lety Národní politika . O 70 let později, 27. února 1976 si Rudé právo vzalo na mušku hudebníka, který si dovolil vyslovit slovo "folk": "Na závěr jedněch Televizních novin zařadila redakce krátký rozhovor s mladým hudebníkem basistou, jehož dva roky starý soubor se zúčastní také festivalu politické písně v Sokolově. O tom, že potřebujeme politickou píseň, že tato píseň má v našem životě své oprávnění, jako je měla vždycky, když bojovala za pokrok a posilovala v dalším boji, píšeme často. Vzpomeňme na písničky Osvobozeného divadla, na songy E. F. Buriana, na písně budovatelů staveb mládeže atd. Co je dobrá politická píseň, poznáme, přehrajeme-li si například Suchého Žlutý tulipán. Takže snad není tak těžké nazývat věci jejich jmény. V onom vystoupení v televizi mladý hudebník totiž mluvil jinak. Místo o politické písni hovořil o jakémsi "žánru angažovaného folku", v němž on se svými druhy pracuje. Co to je za nesmysly, dokonce i samu politickou, tedy onu zbraň, která by nás měla odvádět od toho, abychom podléhali buržoazním přežitkům, k nimž patří i kosmopolitní poklonkování před vším, co přichází ze Západu, tedy samu tuto politickou píseň nazývat jako "žánr angažovaného folku"? Jistě, i tam v buržoazním světě jsou zpěváci, kteří se angažují, v boji za pokrok, a protože jsou třeba v Americe, kde se mluví anglicky, označují svůj výraz anglickým výrazem. Bude-li takový Američan mluvit o angažovaném žánru folkového zpěvu, nebude na tom nic divného, protože to je jeho normální vyjadřování. Ale vyjadřuje-li se tak u nás a navíc ten, kdo se chce věnovat politické písni, pak lze jen s přimhouřením oka mluvit o nedorozumění," napsalo Rudé právo. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v tento den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Jsem rád, že se čeští hokejisté nedostali do finále. Je dobře, že v Turíně skončili až bronzoví. Jejich umístění totiž umocnilo jiný výkon.
Včera jsem byl v Mladé Boleslavi. Navštívil jsem kamarády ve Škodovce, prohlédl si impozantní fabriku a znovu jsem si uvědomil, jak v malé ekonomice mohou některé firmy být skutečně státem ve státě.
Mladá fronta psala přesně před 60 lety o dokumentárním filmu o hrůzném vyhlazení Lidic. "Film, který byl včera předveden před Mezinárodním tribunálem pro nacistické válečné zločince, zanechal v myslích diváků otřásající dojem. Film předvádí skupinu německých důstojníků, hledících s pyšným úsměvem s kopce na město, jež mělo vyhořet s mapy Evropy. Esesácký velitel opovržlivě krčí rameny, když přichází zpráva, že vyhlazení Lidic je skončeno. Z filmu je jasné, že Němci, pověření tímto dílem zkázy, byli hrdi na své dílo," uvedla Mladá fronta 24. února 1946 Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v tento den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Příznivcům České sody by se v Mittenwaldu nedaleko Garmisch-Partenkirchenu líbilo. K místnímu karnevalu tradičně patří i masky oblečené do typických bavorských krojů. Učitele německého jazyka Karla a Egona, kteří patří mezi velké propagátory krátkých kožených kalhot s takzvaným "padacím mostem", ale na snímku nenajdete.
