V pátek a v sobotu volíme, ale co vlastně? O co v těchhle volbách jde? Skutečně stojíme na rozhraní, můžeme přepadnout někam, kde se nechceme ocitnout? Často se teď mluví o tom, že je to volba mezi populisty a koalicemi, které chtějí změnu, jinou vládu. Taky se říká, že jsou to volby, jež rozhodnou, jestli se nezačneme vracet na Východ, k Rusku.

To všechno je poněkud mlžné, teoretické. Je Andrej Babiš populista? Jistěže je, ale mnohem důležitějším znakem jeho vládnutí se jeví fakt, že do značné míry ovládá stát i tam, kde by ho ovládat neměl, kde mají fungovat nezávislé instituce. Příklad: Bečva, ekologická katastrofa, jež déle než rok není vyšetřena. Selhání České inspekce životního prostředí, jež spadá pod ministra ANO Brabce. Zjevná snaha zamést stopy, jež by mohly vést (nemusely, ale mohly) k firmě Agrofert. Vzorky byly odebrány až týden po katastrofě. Směšné? Ne, strašné.

Podobné je to s vyšetřováním údajného podvodu s padesátimilionovou dotací pro farmu Čapí hnízdo. Nejsou vyšetřovány brutálně předražené nákupy zdravotního materiálu během pandemie. Nikdo nevyšetřuje ani tento fakt: bývalý Babišův ministr zdravotnictví Prymula řekl, že 15 tisíc lidí v pandemii umřelo zbytečně, mohli žít, kdyby se nerozvolňovalo.

Související

Extremista Okamura místopředsedou sněmovny. Česká demokracie si nafackovala

Tohle všechno je mnohem vážnější než jenom populismus. A k tomu vážnějšímu započítejme zaklekávání na firmy nebo premiérův střet zájmů, který Evropská komise považuje za nepochybný a který Česku velmi škodí. Teď přibydou i offshorové transakce našeho premiéra. Sem patří i Babišovo spojenectví s Milošem Zemanem, který veřejně prosazuje nikoli české, ale ruské a čínské zájmy. Ne, nejde jen o populismus, jde o postupné uchvácení státu, na kterém se podílela další vládní strana, stará demokratická strana, ČSSD.

Další znak, který ANO provází, je to hnutí jednoho člověka, Babiš je ovládá ryze autoritářsky. Víme kupříkladu, že část poslanců ANO není nijak nadšena ze spojenectví se Zemanem, z jeho útoků proti tajné službě BIS, ale netroufnou si nic říct. ANO je Babišovi zcela oddané, poslušné hnutí. Chceme takovou vládní stranu? Chceme premiéra, jehož firma uschovaná do svěřenského fondu ovládá část médií? Jde opravdu o víc než jen o populismus. Chceme premiéra, kterého provází jeden skandál za druhým, naposledy Pandora Papers, a ono se nic neděje? Co je to za stát?

Neonacisty do vlády? To si přejeme?

Velkou šanci na slušný zisk voličských hlasů má vedle ANO také Okamurova SPD. Podle předsedy Ústavního soudu Rychetského jsou veřejně prezentované názory Tomia Okamury „skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické“. Strana opět blízká Zemanovi, strana, která prosazuje czexit (odchod z Evropské unie) a natoexit (odchod země z NATO). Na Británii, jež je mnohem silnější země než my, vidíme, kam ji brexit dovedl, do jak hluboké krize. Pro nás by byl odchod z EU katastrofa jak ekonomická, tak politická.

Související

Gál odmítl stát s Okamurou a Babišem v Terezíně. Mizí lidskost, varuje Rychetský

Odchod z NATO by nás vydal Rusům napospas. Přitom to vypadá, že SPD by mohla být po volbách jediným Babišovým spojencem, pokud se do sněmovny nedostanou komunisté. Ale oni se dostat mohou. A to je další moment, tahle země se před dvaatřiceti lety zbavila komunistické diktatury, ale nezreformovaná, zčásti stalinistická KSČM (kupříkladu její kandidátku v Praze vede Marta Semelová) držela Babiše u moci celé čtyři roky.

Každý, kdo nechce jít k volbám, by si měl nejprve představit, jak by asi vypadala vláda ANO - SPD - KSČM (komunisté třeba opět jako „pouhý“ podporovatel se svými tichými požadavky). Vláda Babiš - Okamura - Filip, oligarcha - neonacista - komunista. Představa strašná, nebezpečná, cesta do nesvobody a české mezinárodní izolace. Tedy mimo jiné, když zůstaneme jen u konzumu, cesta do chudoby.

Na druhé straně stojí dvě koalice. Jistě nedokonalé, jistě zatížené vlastní minulostí. Ale koalice neautoritářské, naprosto odmítající nejen odchod z EU a NATO, ale i spojenectví se Zemanem podporujícím Rusy a Číňany.

Související

Úplně chápu nechuť dvacetiletých jít k volbám (boomer přemýšlí o zoomerech)

Jako jejich hlavní síla i slabina se mnoha voličům jeví právě to, že kandidují společně a že se v případě úspěchu čeká jejich společné vládnutí. Tak třeba na venkově lidé říkají: Volil bych Starosty, ale vadí mi Piráti. Ve městech zas lidé s pamětí namítají: Volil bych SPOLU, ale vadí mi ODS se svou minulostí. - Jsou to námitky částečně ovlivněné dezinformacemi o Pirátech, částečně opřené o fakt, že v ODS zůstali politici z kmotrovské éry. Ale volič má možnost kroužkovat, podpořit ty, kterým důvěřuje.

Jen ať se dohadují, my taky musíme

Hlavně by však měl mít na zřeteli, že smyslem těchto voleb je zastavit postupné uchvacování státu, zastavit politika, který se vzhlíží v Orbánovi jako ve svém vzoru, politika, který vládne de facto sám, bez zřetelné oponentury ve straně.

Slyšíme často tuto námitku: jak by mohla koalice SPOLU vládnout s PirSTAN? ODS je pravice, Piráti nová levice (někdo nesmyslně, bezduše přebírá nálepku „neomarxisté“), to nepůjde dohromady. A další námitka, ve vládě by bylo pět stran, vždyť se nedohodnou, je to moc.

Související

Za spot Babiše by se nemusel stydět žádný extremista. Chce vyděsit a rozeštvat

0:29

Když porovnáte programy SPOLU a PirSTAN, rychle objevíte, že mají mnoho společných bodů (školství, vědu, klima, nerovnost krajů atd.). Překvapivé? Ne. Tahle země prostě řeší řadu problémů, které nelze dál přehlížet, okecávat, zásadně ovlivní naši budoucnost. Na prvním místě klimatickou změnu a dopad na náš stát. Na druhém místě chudobu, vyloučené oblasti, zadlužení, exekuce. Na třetím nutnou změnu školství a podporu vědy. Jsme země, která musí investovat do vědy, to je naše šance. Všecky ty tři oblasti jsou úzce spojené s mladými lidmi, je to jejich budoucnost. To, že se tu obě koalice do značné míry shodují, je nadějné.

A že by bylo ve vládě pět stran a musely se dohadovat? Není to náhodou mnohem lepší než vláda jedné strany (zažili jsme ji hodně dlouho) či vláda jednoho muže? My se přece taky dennodenně musíme dohadovat, těžko něco prosadíme silou, dohadujeme se v práci, se sousedy, v rodině, všude. Umět se dohodnout znamená brát v potaz nejen sebe (Agrofert), ale i druhé, jejich o něco či o hodně jiný pohled.

SPOLU může nabídnout vyšší pozornost pro podnikatele, konečně i pro malé firmy a OSVČ, PirSTAN zase pozornost pro statisíce lidí v nesnázích, pro mladé, obě koalice taky (viz programy) vědí o obrovských problémech venkova (úroveň škol, pracovní šance, doprava, lékařská péče). Argument, že pět stran je moc, se jeví jako lichý. Nejde o počet, ale o ochotu se dohodnout, o vědomí, že nejde o nás, ale o rostoucí potíže Česka, o to, jak se čím dál víc vzdalujeme normální, slušné zemi.

O co jde v těchle volbách? O budoucnost nás a našich dětí, o to, jestli stát bude uchvácen a ovládán lidmi, pro něž svoboda jsou jen jejich miliony či miliardy na účtech. Na naše životy a jejich kvalitu v podstatě kašlou.