Uplynulý týden velmi dobře ukázal, jak rozdílní lidé i strany vládnou současnému Česku. Tyto rozdíly nejlépe „nasvítilo“ výročí vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy šéf SPD Tomio Okamura nekritizoval Rusko, ale Ukrajinu. Naopak předseda Motoristů Petr Macinka se Ukrajinců jednoznačně zastal. No a šéf ANO a vlády Andrej Babiš se snažil kličkovat mezi Okamurou a Macinkou.
Od listopadu loňského roku platí v Česku novelizovaný zákon o kybernetické bezpečnosti, takzvaný NIS2. Některé firmy ale pořád neví, že i na ně se vztahuje povinná registrace a plnění bezpečnostních opatření. Experti na kybernetickou bezpečnost se sešli ve studiu HN.
V nejnovějším díle Tečky Radka Bartoníčka můžete kromě jeho komentování politiky z tohoto týdne sledovat také několik videoukázek. Je na nich premiér Andrej Babiš či předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Nechybí ani pozitivní zpráva s videorozhovorem z Masarykova onkologického ústavu, který má povzbudivé novinky ohledně boje s rakovinou. A uvidíte i reportéry Aktuálně.cz po návratu z cest.
Ohlédnutí Radka Bartoníčka za uplynulým týdnem začíná i končí na demonstraci na podporu prezidenta Petra Pavla na pražském Staroměstském náměstí. Kromě videí a komentářů z této akce ale uvidíte také premiéra Andreje Babiše i ministra zahraničí Petra Macinku. Svým vystupováním se však patrně postarali o to, že lidé vyjdou příští víkend do ulic znovu.
Evropská unie společně s Velkou Británií zaujaly vůči Spojeným státům reflexivně a důsledně podřízený postoj. Podle prestižního časopisu Foreign Affairs jde ale o cestu směřující k sebedestrukci silné Evropy.
Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. „Nejde mu o území, má úplně jiný plán,“ tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Poměřování Ruska a Ukrajiny, kdo ovládne vzdušný prostor, nabírá opět nový směr. Agresor většinou pěchuje sebevražedné drony Šahíd výbušninou a posílá je na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Modifikace tohoto typu nyní už ale řídí operátoři. Útočí s nimi na frontě, a dokonce se jimi mají pokoušet lovit ukrajinská letadla.
Americký prezident Donald Trump uvalil v říjnu nové sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Naznačoval tím touhu dotlačit Kreml k vyjednávání o míru na Ukrajině. Jak velkou škodu mohou sankce způsobit, teď závisí na Pekingu, píše Foreign Affairs.
Po druhé světové válce Německo přijalo pacifismus jako formu pokání. Po té studené se stal známkou víry v globální systém pravidel a smluv. Umožnila to moc Spojených států, které v Německu vybudovaly vojenské základny, rozmístily jednotky a umístily jaderné zbraně.
Půl roku po operaci Pavučina ruskému letectvu otrnulo. Začalo přemisťovat své strategické bombardéry opět blíž k Ukrajině. Se sílící zimou a přetěžovanou ukrajinskou protivzdušnou obranou by mohly představovat pro napadenou zemi novou hrozbu.
Má to být přelomová zbraň, která bude pravidelně tvrdě zasahovat cíle v ruském vnitrozemí. Korupční skandál spojence ukrajinského prezidenta a prozatím malé využití střely v boji vzbuzují obavy, zda nejde o podvod. Jeho obětí by mohla být i česká iniciativa Dárek pro Putina.
Rusové přitvrdili v hybridní válce proti Evropě. Ta nyní hledá způsob, jak jim odpovědět. „Vracejme jim to podobně,“ navrhují někteří.
Vojenští analytici vůbec nechápou jednání nejvyššího ukrajinského velení. V ruinách Pokrovsku, které už téměř celé ovládají Rusové, nechává dál své jednotky. Do světa navíc hlásá, že bitva o toto město stále pokračuje.
Čím více mrhá Vladimir Putin životy Rusů, tím větší krizi bude čelit, tvrdí zástupce šéfredaktora časopisu The Economist Edward Carr. Ruský vládce stále není schopný porazit Ukrajinu na bojišti. Selhala jeho třetí a nejambicióznější ofenzíva v létě 2025, kdy se mu nepodařilo dobýt jediné velké město.
V Česku se investoři začínají masově zajímat o velká bateriová úložiště. Jejich boom spustila novela energetického zákona známá jako lex OZE III, která od 1. října umožňuje připojování samostatně stojících velkokapacitních baterií do sítě. Do té doby to šlo jen v kombinaci s výrobou elektřiny.
Vojáci bojující na Ukrajině tvrdí, že NATO není vůbec připravené na přímý střet s Ruskem. Někteří k tomuto závěru dospěli poté, co se zúčastnili výcviku u aliančních sil.
Pozemní výstavba včetně výstavby pro bydlení je stále spíše na papíře, vázne a jedním z důvodů je nefunkční stavební legislativa. I proto chce budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů změnit nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. Jeho nová podoba je podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka už hotová. Zásadní změny nového stavebního zákona chce koalice prosadit ve zrychleném řízení.
Víc než čtyřicet procent českých firem už podle České asociace umělé inteligence využívá AI ve svém provozu. Na co při tom narážejí a co jim stojí v cestě k ještě větší efektivitě a konkurenceschopnosti? O tom diskutovali ve studiu Hospodářských novin ředitel divize Data & AI ve skupině BIQ Ján Zajic a CEO společnosti Hyverr Jaroslav Vostárek.
Přechod na elektromobilitu a udržitelná paliva ve firmách není otázkou několika měsíců. Firmy dnes postupují spíše krok za krokem. Většina využívá tradiční palivové karty, ale s postupným zaváděním elektrických vozidel, zejména na městských a regionálních trasách, je vyměňují za karty, se kterými mohou tankovat i dobíjet.
Styl vyjednávání současného ruského ministra zahraničí byl jedním z důvodů, proč nedošlo k summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti. Sergej Lavrov se podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy řídil tvrdou školou sovětského šéfa diplomacie Andreje Gromyka, které ale Američané nepodlehli.
