Reklama
Reklama

Názory

Plně se stavím za pana starostu

K anketě stran pana starosty Čunka a Romů bych chtěl sdělit, že se plně stavím za pana starostu. Problém s Romy je obrovský, nikdo ho neřeší asi proto, že se jich bojí...

Romové si bydlení neváží

Vystěhovat Rómy? Nevystěhovat? Zdánlivě mimořádně jednoduchá otázka s mimořádně lákavou odpovědí: Ne, nevystěhovat! Jsou to přece naši spoluobčané, lidé jako my , lidské bytosti s právem na plnohodnotný život, atd., atd.

Romové. Vystěhovat, nebo žít s nimi?

DEBATA TÝDNE - Jiří Čunek. Pro některé starosta, který vyčistil město, pro jiné rasista. Debata nebude o něm, ale především o našem postoji k Romům.

Reklama

Čunek není takový machr, jak se zdá

Od doby, kdy jsem opustil křeslo poslance ČNR, věnuji se až do současnosti problematice soužití Romů ve společnosti, nebo snad obráceně - společnosti s Romy. Vždy jsem v té problematice viděl široké souvislosti politické a společenské a rozhodně netrpím žádnou obsesí.

Výbušné řešení pyrotechnika Čunka

Vsetínský starosta Jiří Čunek rozvířil opět diskuzi na téma, jak se chovat k nepřizpůsobivým občanům a menšinám. Jeho radikální řešení si mnozí pochvalují, vyneslo ho až do senátorského křesla. Zdá se, že starosta přinesl jednoduchý recept, který funguje. Je to ale skutečně tak?

Reklama

Sporíme sa o školstvo

Slovenské školy, to sú aj drzí a slabší žiaci, učiteľský zbor často prestarnutý a ešte častejšie postihnutý feminizáciou. Dôvodom sú aj nízke platy učiteľov, či nedostatočné spoločenské ocenenie učiteľského povolania, alebo nezáujem rodičov a politikov. Slovenské školstvo je v kríze. Medzi možné alternatívy patrí aj tzv. waldorfská škola. Na stránkach slovenských novín sa na túto tému rozpútala ostrá výmena názorov.

Reklama

Doba hájení skončila

Ačkoliv jsem sám dříve souhlasil s tím chovat se vůči komunistické straně velkoryse, čím dál více si myslím, že doba hájení skončila a žádná strana vyznávající otevřeně komunistickou ideologii by neměla legálně v naší zemi působit.

O nepochopitelné ruské duši

Nejlepší z fejetonů VIII. - Rok psal téměř každý den Milan Fridrich fejetony pro Aktuálně.cz. Připomeňte si ty nejlepší z nich.

Co řekneme našim dětem?

Jsem asi poslední ročník, který žil pod komunisty a ještě stále si mnohé pamatuje. Mám tři děti, ale všem musím neustále připomínat, že všechno není samozřejmé a že jejich rodiče vyrůstali pod tvrdým diktátem komunistů.

Komunisté dostali šanci. Nevyužili ji

Je trapné, že pan Grebeníček se brání proti vzniku institutu Ústavu paměti národa. Zároveň je to zcela pochopitelné, třeba se v duchu stydí, že jeho otec mučil bezbranné vězně a nebyl za to nikdy odsouzen.

Které Polsko je to pravé?

Když vznikala polská vládní koalice a vstupovala do ní nevypočitatelná rolnická radikální Sebeobrana i až příliš vypočitatelná utrapravicová Liga polských rodin, říkali někteří mí přátelé - Poláci trpce: "Teď teprve vidíš to pravé Polsko! To předtím, papež, Solidarita, nekrvavá porážka komunismu, to bylo krásné, ale takoví umíme být jenom chvíli..."

Podstatná je budoucnost

Zastávám názor, že naše společnost se v posledních letech svého demokratického působení na mapě světa otáčí často za minulostí.

Ústav paměti národa. K čemu?

Pan senátor Jaromír Štětina by měl nejdříve národu vysvětlit, jak je možné, že on osobně prošel dekomunizací ve svém nitru během několika málo let, a jiným ordinuje dokonce dobu 2-3 generací.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama