Veřejná debata o vztahu k Čínské lidové republice, jež se rozproudila po Zemanově "restartu" vzájemných vztahů před pěti lety, se v médiích často dočkala odsudku jako "polarizovaná" nebo "deformovaná". Většinou nebylo úplně jasné, co přesně to znamená. V závěru tohoto týdne ale můžeme směle konstatovat: ba věru, jisté deformace tu jsou.
Už je to tady! Prosinec - měsíc bilancí a ohlédnutí. Čas soutěží a žebříčků, které nám řeknou, co se povedlo a co ne. Naznačí, kde zaostáváme, kdo se stal hvězdou a kdo propadl. Česká filmová bilance má doposud tři hlavní taháky: Nabarvené ptáče, Staříky a Vlastníky. Co tyto tři filmy, které letos vyvolaly největší mediální pozornost, říkají o současném Česku?
Premiér Johnson v zítřejších volbách zvítězí. Pokud ale nezíská absolutní většinu, nevyhraje. Záleží, zda odpůrci brexitu budou volit srdcem, nebo hlavou.
Je moderní kumšt opravdu tak zvláštním světem, nebo si z nás občas jeho protagonisté prostě jen dělají legraci?
Nevládní strany žádají premiéra, aby odstoupil. Sotva to však udělá, nezačnou-li hnutí ANO padat preference. Aby se tak stalo, musela by ale jeho voličům umět politická konkurence něco nabídnout.
Audit není hrůznou tečkou za Babišovými obtížemi. Hrůza bez konce jím naopak teprve začíná. Vracení eurodotací je tím nejmenším průšvihem. Jako domino brzo začnou padat na premiéra další a větší. Ano, bude hůř.
Kdysi se Čína modernizovala přebíráním západních technologií. Teď Peking nabízí k přebrání ostatním svůj koncept "modernizace" politického systému. Jeho "demoverze" je k vidění v Sin-ťiangu.
Bojoval do posledního vojáka. Porušil snad všechny ženevské konvence politického boje. A stejně prohrál. Ministerský předseda byl a je ve střetu zájmů. Pokud si chce udržet vliv, musí konečně zvolit mezi byznysem a politikou.
Chvíli to vypadalo, jako by se ruský odbor ministerstva zahraničí přestěhoval tento týden do Řeporyjí. Tamní starosta a bavič Pavel Novotný si v rozhovoru s kremelskou televizí nebral servítky. U českého publika zabodoval, reálně ale pomohl Moskvě. Chceme-li Putinovým expanzivním choutkám opravdu čelit, šaškování v propagandistickém televarieté nám nepomůže.
Bez nového hráče se český telekomunikační trh nepohne z místa. Jen konkurence zajistí, abychom za mobilní služby pořád neplatili zbytečně moc. Zatím jí ale trochu házíme klacky pod nohy.
Blokování a vetování nám jde na jedničku. Získat spojence a eura na modernizaci Česka ale neumíme. I v dalším období jsme horkým kandidátem na unijního spitzenlosera.
Zpoždění české spravedlnosti se počítá na desítky let. Pak se nedivme, že ti, kdo stříleli na hranicích po nevinných, si dnes staví oslavné sochy.
Německá CDU je něco jako ohrožený druh. V Evropě je poslední klasickou velkou stranou, které se daří stát u vládního kormidla. Víkendový sjezd v Lipsku ale potvrdil, že udržet politický střed mezi zelenými progresivisty a pravicovými populisty z Alternativy pro Německo bude pro křesťanské demokraty stále těžší.
Novou totalitu kardinál vidí "v politické korektnosti", v "ovládání médií". Jako příklad nabízí reakci na kázání profesora Piťhy, který podle něj "prorocky" tvrdil, že "homosexuálové budou prohlášeni nadřazenou vládnoucí třídou, běžní lidé budou deportováni do vyhlazovacích táborů a budou se unášet děti". Zapletl sem klimatickou změnu, Gretu, skoro všechny ty stále omílané věci.
Jestli něco česká veřejnost nepotřebuje, pak ukazovat, že se zraněné city dají žalovat u soudu. Inspirativní by kardinál byl jako člověk, který rozumí řeči víry i ústavy a neplete je dohromady.
Markéta Pekarová Adamová je určitě lepší volba než Tomáš Czernin. Nová předsedkyně ale uspěje, jen pokud dokáže spolu se starosty uspořádat politickou svatbu.
Zatímco ve Washingtonu se demokraté a republikáni sebestředně politicky řežou, Putin se těší, že příště si Ukrajina jalovičku koupí u něho.
Kdo by si opravdu rád sedl do prezidentského křesla, tomu už běží odpočet. Po odchodu Miloše Zemana se nebude proti komu vymezovat. Uspěje ten, kdo objede republiku a se sháněním hlasů začne včas.
V otrlé době, která už málokoho něčím zaskočí, přinesly poslední dny celou sérii zpráv, jež pořád ještě šokovat dovedou. Jedno mají společné: přicházejí z Číny.
Českem prošlo strašidlo „neomarxismu“ a ukázalo, jak malověrní jsou obránci starých pořádků
