Čínské investiční fórum očekává vzácného hosta: hlavního ideologa KS Číny Wang Chu-ninga. Nezastává ale žádné ekonomické funkce; na investiční fórum si ho podle všeho pozval sám prezident. Jen o tom zapomněl informovat českou diplomacii.
Boris Johnson se nekonečnou sérií porážek prokousal až ke konci brexitové ságy. Za vítězství byl ale ochoten zaplatit příliš mnoho - rozvrátil stranu i Británii.
Každý další den závěrečné epochy Klausova veřejného života ničí jeho odkaz víc a víc. Není to ale důvod, proč by neměl být oceněn za své předchozí zásluhy. K svátkům patří velkorysost, přejme mu ten metál.
Pokud má státní kasa miliardy na to, aby studentům a penzistům nadělila jízdenky za babku, musí v ní být peníze i na předškolní péči. Kašlat na děti, které demonstrovat a volit hned tak nepůjdou, je ale samozřejmě levnější.
Amerika se na své zahraniční kruhy, ze kterých se začala vytrácet už před Trumpem, jen tak nevrátí. A pokud někdy vůbec, tak s Elizabeth Warrenovou či Berniem Sandersem v Bílém domě by to určitě nebylo.
Poslední službou Karla Gotta Čechům byla v minulých dnech připomínka, jak málo vzorů dnes vlastně mají.
Kéž by chtěl nejzámožnější Čech ještě více zbohatnout, a budoval proto mediální byznys budoucnosti. Byla by to vlastně dobrá zpráva. Touží-li ale po páce na ovlivňování české veřejnosti, čekají nás dny horší než za časů, kdy se na Novu volalo řediteli Železnému.
Kdyby to nebylo k pláči, člověk by se nepřestával smát. Zatímco se nad půllitrem dohadujeme, jak nemocná je Greta Thunbergová, schvalují Němci jedno klimatické opatření za druhým. Lze se tomu jistě po česku posmívat, ta rozhodnutí ale dopadnou i na nás - ekonomicky vzato 17. spolkovou zemi.
Nobelovu cenu za ekonomii si tentokrát odnáší trojice, která přišla na to, jak léčit chudobu. Její práce už reálně pomohla desítkám milionů lidí. Česko je sice bohatá země, oceněné výzkumy ale mohou citelně zlepšit i naše životy. Museli bychom o to ovšem stát.
Radní (RRTV) a bývalý tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl je zosobněním lži překabátěné za pravdu. Díky naopak patří policii i státnímu zástupci, že se údajnou obětí nenechali oblafnout.
Přesně před půl rokem, 15. dubna 2019, oblétla svět šokující zpráva: hoří Notre-Dame. Fotografie pařížské katedrály pak několik dnů okupovaly první stránky novin a na její záchranu slibovali lidé v rekordní rychlosti rekordní sumy. V jaké podobě - a zda vůbec - se obnova podaří, ale nebylo dlouho možné říci. Víme tedy už, jaká budoucnost chrám Matky Boží čeká?
Tuzemská rozvinutá společnost oplývá přehršlí velmi negativních vzorů, násilí se odehrává v politice, ve firmách, pokořování soupeřů či zaměstnanců není nic výjimečného, naopak. Přítomné bývá i přímo v rodinách.
V sobotu se čtyřiatřicetiletému Keňanovi Eliudovi Kipchogemu podařilo, co dosud žádnému smrtelníkovi: uběhnout maraton v čase kratším než dvě hodiny. Je to výkon významem srovnatelný snad jen s prvním výstupem člověka na Mount Everest.
Zásadní potíž ódéesky: uvízla v nevýraznosti, neodvaze, nenápaditosti, ve mdlém výrazu. Neodolává pokušení, vábení čarovného populismu. Nabízí málo. S tím se na 25 procent ve volbách nedostane, i kdyby dal prezident Zeman premiérovi Babišovi milost.
Středoevropští autoritáři pochopili, že utahovat šrouby nelze bez štědrého sociálního programu. A dokud opozice vedle obhajoby demokracie nenabídne i přesvědčivé reformy, střední Evropa se hned tak neprobudí.
Ambice Donaldu Trumpovi nelze upřít, cíle si dává maximalistické. Jen má minimalistické schopnosti jich opravdu dosáhnout. V zahraniční politice poslouchá své instinkty a impulzy. A to je bohužel všechno.
Pražský hrad jako symbol kolaborace, pražský magistrát jako symbol hrdinného odporu. Nic z toho bohužel nepřipomíná smysluplnou politiku vůči komunistické Číně.
Nejmenování generálem má výhradně symbolickou hodnotu, jde o snahu nejen plukovníka Michala Koudelku, ale především celou Bezpečnostní informační službu České republiky poškodit, očernit.
Podle šimůnkologiky by se pro další generace měly zachovat třeba fronty na klozetpapír či banány, výjezdní doložky při cestě na Západ a kádrové profily. Dokonce by bylo fajn zachovat StB, která by členy nové generace občas zmáčkla a seřezala, vyhodila ze studií či z práce, aby věděli, zač je toho loket. A Lidové milice.
Měl by mít Karel Gott státní pohřeb? A zaslouží si Václav Klaus státní vyznamenání? Těm otázkám se dnes ve veřejném prostoru prakticky nelze vyhnout. Máte na ně svou odpověď? A co by se muselo stát, abyste ji dokázali změnit?
