Desítky milionů našich západních sousedů si dlouhé roky ze škol odnášely přesvědčení, že jejich údělem je všemi silami bránit válečným hrůzám. Teď si zvykají na to, že jejich země dodává zbraně a munici do zuřícího konfliktu. Zdá se, že se jim to daří.
Zkoušet vysvětlovat Evropu lidštěji, empatičtěji, srozumitelněji a aspoň trochu s nadšením, to by snad naši politici zvládnout mohli.
Německé hlavní město podnikne v neděli druhý pokus o volbu svých zastupitelů. A stejně jako předloni si u toho i tentokrát samo hází klacky pod nohy. Protože se hraje především o řešení obří bytové krize, zajímá celá věc i ty, kteří jinak dění u sousedů příliš nesledují.
Ať budou venkovní teploty jakékoli, čeká Německo pořádně horká zima. Ekologičtí aktivisté se se zelenými politiky dostali do konfliktu, který ohrožuje jejich společné cíle.
Když Němci mluví o Češích a Češi o Němcích, vzniká z toho občas pořádný guláš a neporozumění. Ale proč vlastně?
Varšava v případu Turów dál ignoruje dopady těžby na životní prostředí. Přestože se s ní česká strana již usmířila, nemůže si dovolit ignorovat nevoli, která kvůli tomu panuje v Německu.
Kancléř Olaf Scholz ale pořád dříme. Hrozí, že Berlín zopakuje v případě Pekingu stejné chyby, jakých se dopustil vůči Rusku.
Spolkový kancléř Olaf Scholz čelí kvůli svému postoji k energetice unijnímu hněvu. Recepty, kterými chce Berlín pomoci klubu z krize, nicméně ladí s tím, co by ráda Praha.
Experiment s veřejnou dopravou za devět eur měsíčně končí. Otázka je, co po něm bude v sousedním autolandu následovat.
Německý kabinet čeká několik velkých bouřek. Hřmít už v Berlíně začíná kvůli jaderné energetice, omezení rychlosti na dálnicích a rozpočtu na příští rok. A třebaže jde o tři různá témata, hraje ve všech případech jednu z hlavních rolí správce státní kasy Christian Lindner.
Kreml unii tvrdě vydírá. Cena klíčové energetické komodity letí vzhůru a časy, kdy si sedmadvacítka bude schopna zajistit výhodnější podmínky jejím společným nákupem, jsou utopicky vzdálené. Nejspolehlivější klíč k budoucnosti nyní nabízejí úspory. Němci už to pochopili.
Strana, která proslula ochranou přírody, odmítáním jaderné energetiky a pacifismem, se postupně mění v postideologickou partaj, která se řídí hlavně realitou. Válka na Ukrajině nepřinesla do jejích postojů revoluci, jen přispěla k jejich dalšímu přirozenému vývoji. A Zeleným díky tomu v nejdůležitější zemi Evropy znovu rostou preference.
O budoucnost Evropy se neválčí jen na Donbasu. Zápas se o ni svádí i v hlavách lidí po celém kontinentu. A nemají-li jeho další směřování určovat extremisté, musí unijní vlády "zbrojit" i doma.
Ve snaze čelit energetické krizi a vysokým cenám pohonných hmot spustila spolková vláda bezprecedentní akci. Od června je možné po sousední osmdesátimilionové zemi celý měsíc jezdit po kolejích za částku, jakou běžně zaplatíte u stánku třeba za kebab a colu.
Filozof Habermas, nejvlivnější německý myslitel dneška, chválí Berlín za to, že si i tváří v tvář válce zachovává přísnou racionalitu a nepodléhá nejrůznějším morálním apelům. Volby v nejlidnatější spolkové zemi ale ukázaly, že lidé touží spíš po opaku.
