Je smutné nebo spíš tragické, jakého máme vicepremiéra. Denně maká 16 hodin, ale nezbývá mu ani minutka na pěstování samostatnosti a osobní odvahy. A na pochopení, že Babišův střet zájmů Česku škodí čím dál víc.
Připomínka sedmdesát let staré justiční vraždy Milady Horákové otevřela staré i nové rány. A zbavila nás iluze, že "nejsme jako oni".
Pokud nezreformujeme vzdělávání, druhé stupně základek zemřou a některé kraje definitivně vypadnou ze systému. Následky poneseme všichni.
Vysoký schodek státního rozpočtu by nebyl problém, kdyby nám ukázal cestu z recese. Podniky na peníze ale nedosáhnou, veřejné investice jsou nepřipravené. Čeká nás těžký podzim.
Před sto lety se narodil Jan Bula - charismatický kněz, kterého režim popravil v rámci zinscenovaných babických procesů.
Otázkou je, zda na ekologicko-pravdoláskařská témata, která nyní Piráti nabízejí, uslyší voliči roky masírovaní prezidentem Zemanem a premiérem Babišem. Doufejme, že uslyší.
Nic nemá být promyšlenější a pevnější než zahraniční politika. Zvláště vůči agresivnímu Východu. Rozvalené Česko ale přímo láká k provokacím.
V horkém předvolebním létě se politické agendy v USA asi zmocní radikálové z obou stran barikády. Nic se nehne, zákopy se prohloubí. Ale Amerika nikdy nestála na místě, dříve či později půjde zase dopředu.
Mezi českými novináři existoval Google ještě předtím, než vznikl internet. Chodící Google - komentátor s neuvěřitelným kvantem vědomostí o historii. To, co věděl, navíc uměl napsat tak, že to zajímalo i ostatní. Jiří Hanák, který minulý týden zemřel ve dvaaosmdesáti letech a dnes v poledne má v Praze pohřeb.
Přesně před třiceti roky jsme se dočkali prvních svobodných voleb po pádu komunismu. Přinesly nejen toho správného vítěze, ale také správný hlasovací systém.
Donald Trump nezavinil problémy, které jsou v pozadí současných rasově podbarvených bouří v Americe. Ale opět prokazuje svůj výjimečný talent učinit jakoukoli společenskou a politickou krizi ještě horší, než by nutně musela být.
Odboj proti plánu na pokrizovou obnovu ukazuje, co vše jsme během pár let poztráceli: evropské hodnoty, západní spojence a nyní už i Visegrád.
Zpochybňuje vážnost pandemie. Jako lék propaguje neprověřené antimalarikum. Chce, aby úřady přestaly kvůli zdravotním obavám blokovat ekonomiku a šikanovat podnikatele. A vůbec nemusí CNN. Kdo je to? Donald Trump? Nikoli, Elon Musk!
Moc bezmocných. Slovo o slovu. Politika a svědomí... Krom divadelních her a životního příběhu byly právě eseje tím, co nejvíce proslavilo Václava Havla. Jsou literárním žánrem, kterému se věnoval nejraději. Proto Knihovna Václava Havla každoročně pořádá soutěž o nejlepší studentský esej. Letos zvítězil Viktor Říha z Gymnázia Open Gate. Aktuálně.cz přináší jeho soutěžní text.
Pokud nám není po chuti francouzsko-německý plán, jak postavit unii ekonomicky zpátky na nohy, musíme navrhnout lepší. Výkřiky, že sami máme málo, nepomohou ničemu a nikomu. Nejméně ze všech nám.
18. května 1920, tedy před 102 lety, se v rodině Wojtylů narodil Karol Józef, budoucí 264. papež. Připomeňte si na unikátních snímcích jeho život.
Je-li právem ministra bezdůvodně ředitele příspěvkových organizací ministerstva odvolávat, tak je jistě možné je stejně bezdůvodně i jmenovat, zvláště když důvody jsou nasnadě jako v tomto případě.
13. května 1981 se turecký atentátník Mehmet Ali Agca na vatikánském náměstí Sv. Petra pokusil zabít papeže Jana Pavla II. Karola Wojtylu (jak zní papežovo občanské jméno), který by v pondělí 18. května oslavil 100. narozeniny, zasáhly čtyři střely, ze svých zranění se ale dokázal zotavit. Atentátníkovi, jehož motivy jsou dodnes nejasné, útok odpustil a přimluvil se za jeho propuštění z vězení.
Jsou dva druhy krizí zasažených podniků. Malým a bez politických konexí vláda vzkazuje, že mají mít vatu. Vlivní zatím hodují á la carte: garance, miliardové úvěry a nabídka státního odkupu.
Kombinace drtivých dopadů pandemie a prezidentských voleb je toxický koktejl. Spojené státy čeká možná nejtemnější předvolební kampaň, jakou si Američané pamatují.
