Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se nejen Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Žiji u města Moab v Utahu, což je turistické centrum v blízkosti národních parků Arches a Canyonlands. Je to sice „modrý“ okres, ale s voliči Donalda Trumpa se tu potkávám.
Do Anglie jsem přijel s minimální znalostí jazyka. Angličtinu jsem oproti němčině nebo češtině považoval za jazyk jednoduchý. Navíc jsem měl s sebou partnerku, která v řeči Williama Shakespeara studovala na univerzitě historii. Ani mě nenapadlo, že bych mohl mít jakýkoliv problém si jazyk rychle osvojit. Byla to samozřejmě naivní představa a dost jsem si na začátku kvůli ní vytrpěl.
Voliči jsou lidé, kteří zajímají politiky především jednou za čtyři roky, pár měsíců před volbami. Jak ale ukázal tento týden na domácí politické scéně, aktivních voličů není dost, a navíc můžou způsobit svou kritikou politikům problémy. Takže například na akce hnutí ANO pro jistotu přijíždějí jejich voliči i z jiných míst, zatímco premiér Petr Fiala z ODS vyráží na předvolební akce jen pro zvané.
Donald Trump často působí poněkud přelétavě a chaoticky, ale pokud existuje téma, ve kterém je zcela konzistentní, jsou to cla. Trump cla miluje a dává to najevo už desítky let. Již od 80.let si stěžuje, že jsou Spojené státy v nevýhodném postavení vůči svým ekonomickým partnerům a způsob, jak to řešit, jsou cla. Mění se jen nepřítel. Dřív to bylo Japonsko, potom Čína, nyní Evropa či Kanada.
Požádat někoho o ruku po telefonu či přes počítač se dá leckde, ovšem na válkou zasažené Ukrajině tak můžete díky aplikaci Dija učinit dokonce i oficiálně. A stejnou metodou mohou ukrajinští občané uzavřít na dálku i manželství. Mohou se přitom nacházet kdekoliv, kde je přístup k internetu.
Je chladný zamračený den a já vyrážím na Ukrajinu. Zase. Už ani nevím pokolikáté. Ale tentokrát se moc těším. Bude to totiž úplně jiné. Jedu na delší dobu, sám, a za úžasnými lidmi.
Brexit a zejména referendová noc jako by prolomily stavidla nenávisti rodilých Britů k cizincům, tehdy zejména pracovníkům z východní či střední Evropy. Všudypřítomné pohrdání "Poláky a spol." bylo téměř hmatatelné a mnohdy přecházelo do osobních konfrontací. Až nyní je ve vzduchu cítit, že se objekt této naštvanosti rodilých Angličanů pozvolna mění.
Když vidím Vladimira Putina, jak v chrámu Krista Spasitele zapaluje svíčky a tváří se jako vzor zbožnosti, dělá se mi špatně. Viděli jste na internetu nový pravoslavný chrám určený pro ruskou armádu? Na stěnách jsou vymalovaní podivní svatí, ve skutečnosti vojevůdci a političtí představitelé Ruska a Sovětského svazu.
Pro strany vládní většiny, ke kterým lze stále počítat i Piráty, to nebyl vůbec dobrý týden. Z koalice Spolu přicházejí stále více znepokojivé hlasy o tom, že v ní převládají vzájemné spory, od Pirátů pro změnu odcházejí někteří známí členové, a k tomu posiluje tábor, který chce ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráty porazit. Favorit voleb Andrej Babiš má tak ještě větší šanci, že se vrátí k moci.
George W. Bush se pokoušel o nový začátek s putinovským Ruskem, Barack Obama ohlašoval restart vztahů s Moskvou. Ani jeden neuspěl. Teď je tu Donald Trump. V čem je jiný a na co by neměl zapomenout?
Blíží se poslední neděle v březnu, což je den, kdy se ve většině evropských států přechází na letní čas. Tady na Ukrajině ale stále nevíme, zda se nás to bude také týkat, nebo ne. Loni 16. července ukrajinský parlament zrušil přechod z času, který je někdy nesprávně nazýván „zimní“, na letní čas, jenže se čeká na podpis prezidenta Zelenského. Možná se nedočkáme.
Jestli tomu dobře rozumím, lhát se smí. Tedy,dokud nevyjde zákon, který to zakáže. Protože, pokud ještě neběží předvolební kampaň, tak je lhaní prakticky povoleno. A až poběží kampaň, tak ještě žádný zákon nebude, bude-li někdy.
Chci vám vyprávět příběh česko-ukrajinského manželského páru. Příběh, který by mohl patřit do červené knihovny, kdyby se neodehrával v kulisách válečné Evropy, do scénáře nezasahovali byrokrati a na českém ministerstvu zahraničí dělali svou práci. Příběh, v němž jednu z hlavních rolí hraje hranice, střežená jako v dobách studené války, a druhou nedodržování mezinárodních dohod.
Co je nespravedlnost lehce poznáme a umíme ji i pojmenovat, ale co je spravedlnost přesně nevíme, tu musíme nalézat, říká Pavel Rychetský, bývalý předseda Ústavního soudu ČR.
V okamžiku, kdy na většinu Američanů dopadnou vládní škrty a spolu s inflací se výrazně zvýší i ceny pohonných hmot, nastane vážný problém.
O co proboha Donaldu Trumpovi jde? Nad tím asi uvažuje každý, kdo sleduje jeho eskapády. Je to blázen? Chaot? Ruský agent? Marc A. Thiessen se v deníku The Washington Post pokouší o racionální analýzu Trumpa - jako někdo, kdo se současným americkým prezidentem o válce mluvil často a dlouho.
Reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček v komentáři vysvětluje, proč podle něj není pro naši zemi dobrou zprávou, že šéf nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš odmítl pozvánku premiéra na čtvrteční schůzku předsedů parlamentních stran. Schůzka se má týkat klíčového tématu současnosti - obrany země a výdajů na její obranu.
Co člověk v životě udělal, to udělal - co neudělal, to není. Když to, co udělal je švonepaj, tak to tak jako tak nevydrží.
Krása fotografie je podle Anny Fárové téhož druhu, jako krása aeroplánu nebo transatlantického korábu či elektrické žárovky.
