Názory

Realistická řešení nazývána rasistickými

V Česku existuje jedna zvláštnost, realistická řešení jsou nazvána (chybně) rasistickými.

Jak vypadá rovný přístup?

Vážně si o sobě myslím, že nejsem rasista. Díky své novinářské profesi jsem žil v Izraeli, Thajsku, v obou Amerikách s bělochy i černochy. Téměř všude, kde situaci neovládl náboženský fanatismus, se lidé dělili na slušné a neslušné, na ty, kteří se chovají řádně a plní si své povinnosti a na ty, kteří nerespektují zákony právní ani lidské.

Neomílejme stále stejné chyby

Sleduji celou kauzu mého rodného města z ciziny a pokud mohu odhalit své emocionalní rozpoložení, musím prohlásit, že jsem zklamaná. Nejen Vsetínem. Ale i cekovým pohledem veřejnosti na věc.

Přestaňme jednat s Romy jako méněcennými

Nemá asi moc cenu diskutovat o schopnosti pana Čunka teleportovat problémy za hranice města. Problém je příliš živý a informace podávají média zkresleně - podle toho, na čí stranu se zrovna komentátor přiklání. Já osobně bych s ním dvojdomek asi nechtěl, ale ze zcela jiných důvodů.

Bavme se spíše o vztahu Romů k nám

Nevím, proč se máme neustále bavit o našem vztahu k Romům a ne o jejich vztahu k nám, potažmo o jejich vztahu k práci, slušnosti a dalším u normálních lidí běžným věcem.

Čunek řekl nahlas, co se jiní bojí říci

Odpověď na otázku, zda vystěhovat či nevystěhovat Romy (Cikány) je z mého osobního pohledu vcelku jasná, ale hůře realizovatelná.

Pomohly by veřejně prospěšné práce

S Romy, respektive Cikány, máme již letité zkušenosti. Po válce zbyl v Česku malý počet Cikánů. Došlo k velkému přesunu Cikánů z Maďarska a Slovenska.

Všechno už tu bylo

Je to marnost nad marnost. Ještě za mého mládí se mělo zato, že podaří-li se lidstvu vynalézt nějaké sérum, které by dokázalo zničit všechny ty mrňavé mikroby a bacily, staneme se nesmrtelnými a všechny ty jim připisované zákeřné nemoci upadnou v zapomnění. Určitě by z toho byla Nobelova cena a nejspíše slušná doživotní renta.

Mám s nimi své zkušenosti

S Romy respektive Cikány máme již letité zkušenosti.

Většina přestěhovaných Romů je spokojena

V kauze "pan Čunek versus Romové" se stavím na stranu pana starosty Čunka, a to proto, že se konečně někdo alespoň pokusil něco vymyslet a udělat, ne jen o problému soužití slušných lidí s těmi "jinými" mlátit prázdnou slámu.

Personalistka: 99 % Romů pracovat nechce

Pracuji jako personalistka a za svůj život jsem zaměstnala tisíce lidí. Mezi nimi i desítky Romů.

Vsetínská kauza není rasistický problém

Pokud vím, pan starosta Čunek vystěhoval neplatiče ! Že jsou to z 99% Romové, je podle mě jiný problém.

Otevřená náruč se neosvědčila

Řešení asi není jednoduché a nelze asi bez výhrad říci ani vystěhovat, ani žít s nimi. Jsou jistě i slušní a vzdělaní Romové.

Dva přístupy k řešení téhož problému

Titulek bych mohl dát do uvozovek, jelikož jedno z následujících řešení nepokládám za řešení, ale za populismus.

Možné realistické řešení

O tomto problému a o jeho ideálním řešení se dá diskutovat dlouho ale tou poslední otázkou zůstane: dokáží Češi a Romové žít pospolu?

Integrovat. Ale jen ty, kteří chtějí

Integrovat? Ano, ale pouze ty, kteří se chtějí integrovat opravdu a nevymlouvají se na rasizmus a diskriminaci.

Budeme čekat na agónii?

Vzdělání jako cesta

K řešení otázek etnik, v našem případě etnika romského, bychom se mohli inspirovat. Ve Spojených státech řeší tuto problematiku dlouhý čas a netvrdím, že ji stoprocentně zvládli.

Rasismus naruby

Přestože mně v minulosti nijak nevadili cigáni, po revoluci mně začali vadit Romové. Žiji šedesát let v Brně a vyrůstal jsem s cigány v sousedství.

Bravo, pane Čunku

Vzhledem k tomu, že jsem pět let bydlel v čemsi, co se velmi blížilo romskému ghettu v obklopení většinově "bílé" zástavby, tak můj hlas je: Bravo, pane Čunku.