


Jako by DPH na pivo nestačila. Premiér servíruje i nestravitelný daňový guláš
Pro hořký smích nad zdaněním nejoblíbenějšího českého moku bychom neměli zapomínat na to hlavní. Že nás po celý rok čeká s Andrejem Babišem jeden daňový paskvil za druhým.



Pro hořký smích nad zdaněním nejoblíbenějšího českého moku bychom neměli zapomínat na to hlavní. Že nás po celý rok čeká s Andrejem Babišem jeden daňový paskvil za druhým.



Konec šéfky německých křesťanských demokratů ukazuje, že být jen omlazenou verzí Angely Merkelové už k úspěchu nevede. Postmerkelovská doba je definitivně tady.



Odešel křesťanský myslitel, jehož odkaz se nám ještě bude hodit. Učil ohleduplnosti vůči stvoření.



Když chybí rozumná řešení, obvykle přicházejí na řadu ta zoufalá. Návrat k regulaci nájemného nebo jeho stropování po berlínském vzoru by byla zoufalost kapitální.



Nekonečná kauza "Hitler je gentleman" nabírá čím dál bizarnějších peripetií. Článek se nenašel "vlevo dole" ani nikde jinde, ale Miloš Zeman se přesto domáhá náhrady soudního řízení. Prý z výchovných důvodů. Těžko říct, jaký výchovný účinek by takový nestoudný požadavek mohl mít. Odhlédněme však na okamžik od našeho lokálního koloritu, a podívejme se na celou záležitost z širší perspektivy.



Měsíc se budeme do krve hádat o Xavera i Lipovskou a straničtí šéfové tak dostanou kýžený klid na výběr svých skutečných koňů do mediálních rad. Nejvyšší čas tuhle frašku ukončit.



Existuje příběh Lidic, který všichni známe. Ostrý spor o osud jedné tamní Židovky teď ale odhaluje ještě jiný díl místní historie. Příběh lži a pokrytectví, s nímž se vždy mluvilo jen o té minulosti, která se komunistům právě hodila.



Opuštěné industriální stavby nabízejí Praze možnost, jak ulehčit přeplněnému centru a pomoci vyprázdněným periferiím. Anebo také nevyřešit nic a zruinovat rozpočet.



Nestačí jen vykřikovat „vyhrajeme“, když má strana poloviční či třetinové preference oproti ANO. Jako ideální se jeví spojení návodu expředsedy Senátu Petra Pitharta a sociologa Daniela Prokopa.



Co mají společného hrací automaty, pochvaly od šéfa, sociální sítě a Kinder vajíčka? Roli v nich hraje příjemná nejistota a pocit, kterým umí náš mozek odměnit. Že nás hazard může zničit, dobře víme. Ukazuje se ale, že může i slušně posloužit.



V nadšení z hackathonu poněkud zapadlo, že je to malér Babiše, že skončil ceněný předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák, že nový informační systém ministerstva práce není navržený správně a bude stát zbytečně moc milionů atd. Óléé!



V sobotu začal Asijcům rok Krysy. Zvíře v názvu nám může pomoci, abychom pochopili, proč nás dnes Čína tak neurotizuje.



Lubomír Zaorálek sliboval odborně podloženou vládu nad kulturním resortem. V případě Památníku Lidice se ale projevil jako klasický technolog moci.



Český prezident konečně zaregistroval absenci čínských investic. Že k nám nedorazily, je ale ten nejmenší problém.



Premiér se už skoro utopil ve slibech, co všechno s čím kdy sloučí. Pokud chce nějaký realistický plán, měl by jít spát. Jeho vlastní kniha O čem sním, když náhodou spím totiž jeden nabízí.



Andrej Babiš vládne podobně, jako podnikal. Nejspokojenější je, když si nikdo není ničím jistý. Proto je třeba občas odhalit a potrestat vnitřního nepřítele. Tentokrát padla volba na Vladimíra Kremlíka.



V pátek se veřejnost naposledy rozloučí s Marií Vaculíkovou. Ženou mimořádného literárního talentu, která v manželství přeškrtla sama sebe.



Populární sociální síť začíná připomínat Benátky. Její kanály stále intenzivněji zaplavuje reklama. Jen se jí tak často nesmí říkat, abyste nepřišli o iluze a nepřestali platit.



Tolika dobrými úmysly snad ještě nebyla vydlážděna žádná cesta. A podle toho také dopadla. Vítejte v byrokratickém pekle zpolitizované státní správy.



Klimatologové léta varují před suchem. Biologové upozorňují na apokalypticky rychlé vymírání druhů. Ekonomy budí ze spaní kolaps důchodových systémů. A vlády? Někdy odpovídají liknavě, jindy se rovnou vydají opačným směrem. Důvodů je víc, jeden je ale úplně obyčejný: vědecká varování prostě politici často nechápou. Podobně jako my. Řeč vědy a lidská přirozenost se míjejí.