


Pět lekcí, které si Česko může vzít ze slovenských voleb
Pod Tatrami zvítězil efektivní populismus a premiér Pellegrini zachránil Robertu Ficovi Směr. Prohrál chumel liberálů a běduje i maďarsky mluvící jih země.



Pod Tatrami zvítězil efektivní populismus a premiér Pellegrini zachránil Robertu Ficovi Směr. Prohrál chumel liberálů a běduje i maďarsky mluvící jih země.



Až hysterie okolo koronaviru odezní, rychle na ni zapomeneme a ochotně se necháme zdecimovat nějakou jinou "akutní" hrozbou. Cloumají námi emoce, rozum jde stranou.



Nejúspěšnější z byznysmenů, největší z prezidentů, člověk bohem seslaný, takový je ve svém vlastním podání Trump. V prevenci proti šíření koronaviru v USA teď bude mít šanci prokázat, že je opravdu mužem na svém místě.



Nepochybně to je stále největší politický talent Slovenska. Ale nepochybně také už před lety přestal rozlišovat, co je zlo a co dobro. Proto musí Robert Fico odejít.



Jiní se zase musejí starat za nás, my se opět jen vezeme. A pokud PPF Novu koupí, budeme se možná v televizi učit „stabilizovat společnost“ po čínsku.



Když jsem psal o tom, jak jsme vlastně bezbranní, jeden čtenář mi vzkázal v mailu: „No tak nás zase zaberou Rusáci. A co?“ A nic, jenom ztratíme svobodu.



O politice ČNB si můžeme myslet cokoliv, ale pokud si premiér předvolává guvernéra a chce úrokové sazby skoro o dvě procenta níže, je čas bránit další ohroženou nezávislou instituci.



Bývalí estébáci necítí „žádnou osobní zodpovědnost“, a když jim to dovolíme, klidně nám to tu zase zopakují. Opět bez osobní odpovědnosti.



Poláci brání svou národní hrdost a víru, Maďaři národní výlučnost, Češi svůj konzum a drancující, utilitární vztah k přírodě.



Jaroslav Foldyna z ČSSD odchází na výročí převratu 1948, který naši zemi tragicky poškodil, ale jeho převratem je jen touha vrátit nás dozadu, tam, kde už naštěstí nejsme.



Svět stojí na prahu masivního zavádění autonomních aut. S nástupem umělé inteligence je třeba vzít v úvahu, že neexistuje umělé svědomí.



Sraz unijních lídrů nový eurorozpočet nepřinesl, ale alespoň se vyjasnily jednotlivé pozice. Jen u Česka to stále není jasné: hájí premiér české zájmy, nebo pouze zájmy jednoho holdingu?



Na videa z klecových velkochovů se skoro nedá dívat, jsou doslova děsivá. Zdravé by bylo slepice z klecí pustit hned, ne až za sedm let.



Volby pod Tatrami jsou zásadní i pro nás. Ukazují, kam to táhne občany, když všichni zklamou. K extremismu a radikálnímu populismu.



Souznění, že Michael Bloomberg je hamižný, pro stranu nepřijatelný kandidát, bylo v demokratické televizní debatě tak všeobecné a hmatatelné, až to nakonec moderátora Chucka Todda inspirovalo k otázce: "Měl jste si vůbec vydělat tolik peněz?" Miliardář Bloomberg překvapeně mrkl, ale pak se odvážil říct: "Ano, tvrdě jsem na to pracoval."



Zatímco u nás planou vášně kvůli obsazení několika míst v malých mediálních radách, britský premiér chystá rovnou vysílací revoluci. Chce si došlápnout na dosud "nedotknutelnou" veřejnoprávní BBC. Plánuje změny, jejichž charakter lze shrnout třemi slovy: ořezat, omezit, zmáčknout.



Volba předsedy Senátu byla naprosto výjimečná. Nevybíralo se ze dvou extremistů či populistů, ale ze dvou velmi slušných, demokratických kandidátů.



Co má smysl? Psát o tom, mluvit o tom, oživovat vědomí, že lidem s handicapem (a nejen jim) máme pomáhat. A taky že máme své děti vést k pomáhání, k tomu, aby třeba nevidomé ženě dávaly přednost před sebou, aby jí udělaly „větší místo“, převedly ji přes ulici.



Nález vydaný tři roky a tři dny po podání už jen tiše prošumí. Význam má především akademický. A ne, to nemá být lichotka.



Nový unijní rozpočet mohl být pro Česko supervýhodný. Andrej Babiš jej ale mění v noční můru za bílého dne.