


Prostě se nedohodneme! zní heslo opozice. Proto "jeden Babiš vládne všem"
Recept? Spojit se, opřít o občanskou společnost, maličko zapřít sami sebe a najít si nějakého toho Drahoše, Hilšera či Fischera. Více netřeba.



Recept? Spojit se, opřít o občanskou společnost, maličko zapřít sami sebe a najít si nějakého toho Drahoše, Hilšera či Fischera. Více netřeba.



Šéfdiplomat Tomáš Petříček se Hamáčkovi povedl. Proč? Jeho zájem je i náš zájem, totiž udržet Česko na Západě. Neučinit z nás jakýsi Eurokrym.



Není chybou bývalého šéfa StB Alojze Lorence, že byl pozván na debatu s minimem oponentury, je to naše chyba. Málo řveme, málo vysvětlujeme.



Premiér v klidu použil i fintu Václava Klause staršího, tedy spiknutí, které se odehrálo za jeho zády, viz "sarajevský atentát". Babiš má puč Palermo.



Návrh zákona konečně rozumně vymezuje, jakým způsobem legálně pracovat s marihuanou, jejími plody a jejich zpracováním.



Jaké představy měl o setkání s kmenem Sentinelců, který žije jako v době kamenné, a jaké svědectví chtěl přinést, se už nedozvíme.



Předčasné volby pro ČSSD jsou něco jako lavor s vodou pro čerstvě narozené přebytečné kotě. Nic dobrého nenabízejí ani pro Babiše a jeho hnutí.



Česká republika je zřejmě jediná země EU a NATO, v níž plukovník může být o hodně víc než generál.



Sledovat lidi s duševní chorobou či vážnými osobními problémy, jejichž stav se promítá ven přes Twitter nebo Facebook, je smutné; ačkoli hladový dav se podivíny a anomáliemi často a rád baví.



Patří snad do dveří ledničky lak na nehty, biolit, disperzní lepidlo, vitamin B, nebo mušle z Hvaru? Patří tam snad červené víno? Proboha, ne!



Květiny od Babiše, Zemana a Okamury může někdo brát jako blasfemii vůči polistopadové demokracii. Ale snesli bychom je.



Představa, že zrovna zákazem brček zachráníme světové oceány před plastickou kalamitou, je lichá. Nedělejme ze symbolu problému jeho podstatu.



Mimo mnohé jiné věci jsme se dozvěděli, že vyšetřovaný český premiér má úplně jiné postavení před orgány činnými v trestním řízení než běžný občan.



Dokud se 17. listopad, den, kdy přišla svoboda, takto slaví, je to s Českem složité, ale v pořádku. Není to jejich svátek, jejich věc, jejich svoboda.



Jestliže český premiér volá "nikdy neodstoupím, nikdy", my odpovězme větou "nikdy se nenecháme zblbnout, nikdy".



Ráno po brexitu 23. června před dvěma lety jsme vyslovil v komentáři na Aktuálně.cz přání, aby Evropská unie netrestala Brity za jejich rozhodnutí.



Že nás to (už naštěstí) nemusí zajímat? Velký omyl, totalita se znovu a znovu vrací.



Po vysvětlení (spíše však zatemnění) Rusa Petra Protopopova začíná český premiér vypadat jako další bezpečnostní riziko.



Váš syn bude mít duševní chorobu. Dopustíte, aby ho de facto cizí člověk, nikoli psychiatr, sbalil a odvezl do Ruska, do Moskvy a pak na Krym? Ne.



Psychické problémy ještě neznamenají, že je někdo nedotknutelný a musí se "nechat na pokoji".