Máloco si tak spojujeme s logickým a racionálním uvažováním jako sběr a třídění informací. A málokdy s námi přitom cloumají emoce tolik jako při výběru jejich hlavního zdroje - médií. Nebo si v trafice před nákupem nejdřív otevřete několikery noviny a prohlédnete jejich obsah? Zkoumáte snad každý den články na několika severech, než jeden z nich začnete číst?
Je to jedna z klíčových otázek dneška: stojí-li proti sobě v demokracii vůle většiny a názor expertů, co by mělo vážit víc?
Tisíce potenciálních obětí vzdělávacího systému by na konci prázdnin mohly slavit. Povinná maturita z matematiky propadla minulý týden v ministerském testu a na sněmovní úrovni se bude rozhodovat o jejím zrušení či odložení. Jakkoli je to dobrá zpráva, představuje bohužel jen malé vítězství v sérii velkých proher. Tou největší je státní maturita jako celek. A to pro všechny: studenty, rodiče, učitele a v neposlední řadě i pro stát, který ji tak tvrdošíjně prosazuje.
Máme v naší čtvrti souseda, jehož zahradu hlídá obří bílý trpaslík. Nic zvláštního, řekli byste, ale tahle pomalu se rozpadající postava z kašírované sádry má za sebou slavnou disidentskou historii. Sochař Kurt Gebauer ji vymodeloval v polovině 80. let. Trpaslík byl jeho posměvačným komentářem k patosu tehdy všudypřítomné propagandy.
"Všechny dobré věci, dotaženy do extrému, jsou sebedestruktivní, všechno se musí vyvíjet, nebo zemřít, a tyto principy platí i pro kapitalismus."
Ještě před rokem všichni čeští operátoři svorně tvrdili, že u nás mobilní tarif s neomezenými daty nebude, třebaže je to minimálně v polovině evropských zemí běžné. Letos je všechno jinak.
Ministrem kultury bude Lubomír Zaorálek. Dlouholetý místopředseda sociálních demokratů a ministr zahraničí v Sobotkově vládě. Nic tomu nebrání: souhlasí ČSSD, premiér Babiš i prezident Zeman. Ten asi už zapomněl na dobu, kdy Zaorálka označoval za šedou myš, která se veze, prázdně mluví a nic nedělá. Zapomněl zjevně i Andrej Babiš, který se v soukromí o budoucím ministrovi kultury vyjadřoval velmi hanlivě.
Na srpen 1968 můžeme být svým způsobem hrdí: proti mocnému nepříteli Češi a Slováci nesklonili hlavy. Sice beze zbraní, zdánlivě bez šancí, ale vzdorovali. A víme, že okupanti museli přehodnotit původní plány, když pochopili, že nebude snadné zemi ovládnout. Je dobře, že si tehdejší léto tolik připomínáme. Pozornost si ovšem zaslouží i to, které přišlo o rok později. I v srpnu roku 1969 zůstali na ulicích ležet mrtví, tentokrát ale mluvili stejným jazykem jako jejich (stále nepotrestaní!) vrazi. Přemýšlejme tedy přesně po půl století o tomto smutném datu.
Rozmarné politické léto skončilo, začíná normální sezona. Bude jen trochu jiná, než jsme si zvykli, protože na letní politickou soap operu kolem odvolávání ministra Staňka se hned tak zapomenout nedá.
Vůdce britských labouristů Jeremy Corbyn rád píše dopisy. Jeden takový teď poslal rebelujícím poslancům konzervativní strany. Žádá v něm, aby mu pomohli vyhnat z premiérského křesla svého šéfa Borise Johnsona. Mohlo by se tedy zdát, že Corbyn dělá první poslední, aby jeho konkurent padl. Nelze mu upřít, že labouristy posunul výrazně doleva. Zároveň ale vede tak zmatenou politiku, že to konzervativcům vyloženě hraje do karet. Kudy Corbyn chodí, tudy sice říká, že udělá všechno, aby zabránil divokému brexitu. Jeho reálné činy ale Borise Johnsona, který naopak odchodem bez dohody vyhrožuje, spíše posilují.
Od minulé středy se na plachetnici Malizia II plaví z Anglie do New Yorku šestnáctiletá Greta Thunbergová. Síla větru ji má donést přes Atlantik až před shromáždění OSN, kde bude politické profesionály celého světa burcovat k boji s klimatickou změnou.
Protesty v Moskvě neutichají. Obyvatele ruské metropole nepřestává štvát rozhodnutí úřadů, které odmítají pustit ke komunálním volbám kohokoli z řad neparlamentní opozice. V sobotu budou demonstranti v ulicích zase. A do zářijového hlasování toho nejspíš nenechají. Pendrekům a zavírání navzdory. Skandály zmítané bezpečnostní složky se toho snaží využít ve svůj prospěch.
Nikdy není dost brzo myslet na Vánoce. Donald Trump si na ně vzpomněl tento týden. "Děláme to kvůli vánoční sezoně, jen pro případ, že cla by měla dopad na americké zákazníky," zdůvodnil v úterý své rozhodnutí, že pozdrží zavedení dalších přirážek na čínské zboží.
Bývalého ministra obrany Tvrdíka pronásledují náhody. Sotva si jej PPF najala jako lobbistu pro svůj byznys v Číně (jejíž firmy Tvrdík pro změnu zastupuje u nás), nastoupil jako poradce i k prezidentovi republiky. Prostě jen tak, pozoruhodnou shodou nevšedních okolností. Nic za tím nehledejme, dějí se i podivnější věci - třeba přistání létajících talířů.
Tulipány 21. století, spekulace na steroidech, zlato pro nové milénium. Nebo taky rakovina finančního systému. Kryptoměny jako bitcoin - a jeho následovníci či klony - nepřestávají vzrušovat. Zejména lidi, kteří rádi hrají vabank. Můžete na nich královsky vydělat, nebo taky přijít o střechu nad hlavou. Víc než co jiného jsou psychologickou hrou.
Po třiceti letech svobody potřebujeme místo petic proti zapomínání novou revoluci. Ve vlastních hlavách.
Minulou středu se uzavřel životní příběh Milana Langera. Muž na vozíku, sužovaný od dětství svalovou dystrofií, vyrazil letos v březnu na pouť. Z domovské Olomouce do galicijského Santiaga de Compostela. Svého cíle nedosáhl, zemřel ve Francii. Z porce tří a půl tisíce kilometrů zvládl dvě třetiny. Lékaři konstatovali kolaps organismu, dehydrataci, infekci, celkové vyčerpání. Svůj poslední životní projekt nazval letos šedesátiletý Milan Langer Poutí k sobě. Nedokončil jej. Pobřeží Atlantiku, kde je podle tradice pochován apoštol Jakub a které bylo kdysi dávno považováno za konec myslitelného světa, muž putující na vozíku nakonec nespatřil. Přesto se nedá říci, že neuspěl.
Bouře, která se strhla na sociálních sítích poté, co New York Times na svém redakčním Twitteru v pondělí večer zveřejnily titulní stránku úterního vydání, dobře ilustruje, jak extrém na jedné straně, tedy Donald Trump, žene do krajnosti i stranu druhou.
Zatímco u nás doznívá příběh graffiti z Karlova mostu, mezinárodní veřejnost řeší kauzu jiného kalibru. V belgickém Tournai začali bourat velmi cenný gotický most přes řeku Šeldu.
Nedokážete-li pochopit, jak si někdo může vzít automatickou zbraň, vyhledat hodně zalidněné místo, cestou na něj se točit na kameru a pak spustit palbu, nejste samozřejmě sami. Většina hledá vysvětlení u psychologů a psychiatrů, jen málokdo ale sáhne k sousední disciplíně - behaviorální ekonomii. Přitom právě ona může pomoci nahlédnout, proč a jak se z člověka stane chladnokrevný masový vrah - a přispět tak k záchraně lidských životů možná více než zákazy zbraní.
