Z Kyjeva jsem vyrazil cestou lemovanou náborovými billboardy armády podél Dněpru dolů na jih. Do tak masivních billboardových kampaní musí vojenské jednotky dávat spousty peněz. Chápu je, lidí je málo a dobrovolník má pro své spolubojovníky mnohem větší cenu než vzpírající se odvedenec.
Putinovi zatím jeho taktika při vyjednávání se Západem vychází. Stále breptá, brouzdá do historie a obviňuje soupeře. Člověk ho musí rázně přerušit a ukázat mu, že nemůže akceptovat to, co říká a především to, co činí.
Ofensivní realismus je směr, který razí ve Spojených státech sedmasedmdesátiletý politolog John Mearsheimer. Trump a Vance prý opovrhují Evropany.
Uplynulý týden v politice potvrdil, že vládní a opoziční strany se už zcela soustřeďují na předvolební kampaň, aniž by třeba byť i jen předstíraly vzájemnou komunikaci. Zatímco hnutí ANO využilo jednání ve sněmovně k tomu, aby se pokusilo nabrat voliče cupováním vlády, její členové se věnují hlavně tématům, kterými mohou bodovat u svých voličů. A média žijí kauzami Filipa Turka a Jana Součka.
Jsem na cestě. Vezu Land Rover (dar od dobrého člověka v Česku), dron, ovladače k dronům, spoustu kávy a další drobnosti pro vojáky. Byť se můj hlavní cíl nachází téměř přesně východním směrem, má trasa se bude dost klikatit. Plánuju odbočky na Lvov, Kyjev, Dněpr, Charkov a Sumy. Tedy tak to říká můj plán. Jenže plány, jak víme, jsou v zemích zmítaných válkou něco, co připravujeme jen ze zvyku.
Schází peníze a armádní zásobování nefunguje tak, jak má. Záložní pozice pro případ nuceného ústupu ještě nejsou vybavené a nikdo neví, kdy se situace může změnit. Chlapci dávají z každé výplaty několik tisíc hřiven do kasy, za které se pak kupují nutné věci jako nafta, nářadí, drony, Starlinky… Ale teď můžu pomoci já s penězi ze sbírky českých občanů.
Papež František byl oslavován jako progresivní reformátor a zároveň ostře kritizován konzervativními katolíky jako ikonoklastický revolucionář. Jeho přístup k vedení katolické církve připomínal krédo šlechtice Tancrediho Falconeriho z románu Gepard od Giuseppeho Tomasiho di Lampedusy: „Všechno se musí změnit, aby všechno mohlo zůstat při starém.“
Birmingham, druhé největší město Velké Británie, tone v odpadcích. Šest týdnů trvající stávka popelářů proměnila ulice v hromady hnijících pytlů, kolem nichž běhají krysy velikosti koček, místními přezdívané "Squeaky Blinders". Stávka je sice pohroma, ale pravda je, že Britové si o takový chaos koledovali sami. Proč? Protože jsou to velcí nepořádníci, jak se díky své práci přesvědčuji každý den.
Bude trvat dlouho, než se opět narodí člověk tak vysokých kvalit, jako byl právě Cyril Höschl. Byl chytrý, byl moudrý, byl slušný a zanechal dílo, které vydá na tři plné životy.
Tobě svěřím klíče, řekl Kristus Petrovi a jeho pokračovatelé měli následovat svého Mistra. Bylo jich málo lidských, většinou si zakládali na své moci a patřičně ji deklarovali. Výjimkou byl Jan Pavel II., který hrál fotbal, a teď ten poslední, který naplnil odkaz Kristův i odkaz svého jmenovce.
Velikonoční ráno jsem se vzbudil v pět hodin. Probudila mne dělostřelecká palba. Děje se to takto pravidelně už od čtvrtka. Ve středu v podvečer jsem totiž přijel do Kosťantynivky, což je přifrontové město na ukrajinském Donbase. Nejbližší ruské pozice jsou odtud vzdáleny osm kilometrů.
Tohle je Jura. Jura je etnický Rus, ale... Na Donbase nám pomáhal s natáčením v Kosťantynivce, krmil nás a ubytoval. Dům měl poškozený bombardováním, ale byla v něm elektřina, voda a dobří lidé a to nám stačilo. A taky pár tuctů koz a prasat a spousta slepic. Tehdy na Donbase jsem Jurovi a jeho ženě slíbil, že až to v jejich městě bude k nežití, můžou přijet ke mně na Zakarpatí.
Za války se zakoukaly do československých vojáků, sloužících v Británii. Po válce s nimi odešly do Československa. V komunistickém státě se ale z jejich mužů – hrdinů stali „imperialističtí špioni”.
Nejvyšší soud Velké Británie tento týden rozhodl, že pro účely antidiskriminačního zákona se pojmy "žena“ a "pohlaví“ vztahují výhradně k biologické realitě. Verdikt přivítali politikové napříč spektrem, lesbické organizace i spisovatelka J. K. Rowlingová. Rozhodnutí se dotýká nejen jazykové přesnosti, ale i právního rámce pro školy, věznice či sport.
Česká politika se v minulých dnech odehrávala hlavně v Poslanecké sněmovně, kde začala další schůze. Tamnímu dění hodně dominoval šéf ANO Andrej Babiš, který pronesl několik kritických projevů. Jeho hlavní terč, premiér Petr Fiala (ODS), se v jednací síni většinou jen mihl a věnoval se svým premiérským povinnostem. A poslanci schválili několik zákonů, u kterých jsou pochyby o jejich kvalitě.
"Volil jsem Clintonovou i Obamu, ale nikdy bych se s nimi necítil tak dobře, jako když jsem se bavil s Donaldem Trumpem." Touto větou šokoval americký liberální komik Bill Maher své publikum po návratu z večeře s americkým prezidentem. Ve třináctiminutovém videu shrnul známý kritik Trumpa své dojmy z návštěvy Bílého domu, které by se daly shrnout do věty: "Ten chlap není tak hrozný, jak se zdá."
I v Česku rezonovala nedávná zpráva televize ARD o (ne)efektivitě německých zbraní na Ukrajině. Měl to říct zástupce německého vojenského atašé na Ukrajině v přednášce pro studenty poddůstojnické školy bundeswehru. Tato debata je přitom důležitá i vzhledem k přezbrojování české armády - přednáška byla poměrně kritická k použití extrémně drahých a technologicky vyspělých zbraní na soudobém bojišti.
Rusko se v průběhu staletí nemění. Mění se jen lidé, takzvaná věrchuška. Ale princip života tu zůstává stále stejný. Na jednotlivci ani celých skupinách obyvatel vůbec nezáleží.
Rusko verbuje ukrajinské děti pomocí sociálních sítí. Situace je natolik vážná, že na ukrajinských školách probíhají speciální výukové hodiny zaměřené na prevenci verbování ukrajinských dětí ruskými tajnými službami k žhářství, podpalování, kladení výbušnin a páchání teroristických činů. Metodika verbování je velmi sofistikovaná.
Období po roce 1968, které je nazýváno obdobím normalizace, zničilo nejen mnoho talentů, ale citelně poznamenalo i celou generaci umělců.
