


Evropa se musí zamyslet nad svou "politikou jedné Číny"
Unijní politika vůči Tchaj-wanu a čínsko-tchajwanským vztahům potřebuje důkladné přehodnocení.



Unijní politika vůči Tchaj-wanu a čínsko-tchajwanským vztahům potřebuje důkladné přehodnocení.



Na koronavirus neumírají jen lidé, ale i celý český stát. Každý tak může vylézt na svoji malou hromádku z trosek republiky a smutně zvolat: Stát jsem já.



Vláda sepisuje podrobný návod, jak rozvalit veřejné finance. Ve své pečlivosti si nechce nechat uniknout žádnou možnost, jak zatížit budoucnost mizerně utracenými miliardami.



Co si můžeme odnést z postojů v sobotu zesnulého režiséra Jiřího Menzela? Třeba tuhle lekci: Opatrně s ostrými soudy, snadno sklouznou k vulgaritě. To se idyle stát nemůže.



Na jaře jsme si hibernací země velmi draze koupili čas, abychom dozbrojili proti viru. Země ale stále vůbec není připravena, místo nemocných jsme schopni trasovat jen minulé omyly.



Česku by nejvíce prospěla rychlá dohoda s knížecím rodem. Ale my si z jednoho nepovedeného vyvlastnění raději u soudů uděláme tragédii, nad jejíž nespravedlností se pak budeme mocně dojímat.



Zatímco u voleb budeme vládě tleskat, jak nám sune peníze do jedné kapsy, ani si nevšimneme, že nám je z druhé zase tahá pryč.



Politika zcela přetlačila zdravý rozum a z rušení superhrubé mzdy bude guláš, ve kterém se vyznají jen ti nejzkušenější daňoví poradci.



Měl to být velký třesk na telekomunikačním trhu. Čtvrtý operátor měl rozbít dosavadní velkou trojku a ulevit našim peněženkám. Stát ale místo zkušených hráčů našel jen svůj ČEZ.



Mariánský sloup na Staroměstském náměstí se stal hromosvodem společenských nálad. Smírčí kříž na Bílé hoře je šancí na čistý vzduch po bouřce.



Česko a další východní státy musí přesvědčit zbytek Unie, že teď je ten správný čas na bič sankcí a cukr evropské budoucnosti.



Podzimní volby mají ukázat sílu jednotlivých stran před klíčovou volbou příští rok. V mnoha případech ale ukážou spíše slabost rozvrácených partají bez programu.



S expertem na soutěžní právo Robertem Nerudou o tom, proč je pro republiku dobře fungující antimonopolní úřad nezbytný, jak by se měl změnit a proč jsou veřejné zakázky v Česku zakleté.



Premiér zkopíroval snižování daní od ODS. Možná mu to pomůže k sestavení příští vlády, ale Česko to k rozumnému financování státu rozhodně neposune.



Férové podnikání potřebuje férový antimonopolní úřad. Toho se ale nedočkáme, pokud na něm i nadále budou klečet politici a lobby byznysových skupin.



Revoluce otřásá vedením mladoboleslavské automobilky. Potřebujeme, aby vláda dala najevo, že stojí o vývoj inovativních vozů budoucnosti. Jinak nám tu taky může zůstat jen druhořadá lakovna blatníků.



Každé město chce mít co nejlevnější a nejdostupnější hromadnou dopravu. Ale jen to hloupé ji nejprve zlevní tak, aby se pak kvůli tomu stala méně dostupnou.



Bylo v bytostném zájmu exportního Česka, aby se dnes Evropa dohodla, jak bude čelit ekonomické krizi. I když tomu Andrej Babiš v převleku za Josefa Švejka dlouho bránil.



Sejde se socialista, papež, libertarián, expert na umělou inteligenci a kandidát na prezidenta USA… To není začátek vtipu. Jen ilustrace, jak pestrá společnost dnes podporuje nepodmíněný příjem. Obdobně zajímaví a vlivní lidé proti němu zase brojí. Většinou pádnými ekonomickými argumenty. Výzkumy ale ukazují, že základní příjem by opravdu mohl pomoci s léčbou řady problémů moderního světa.



Na první pohled vypadal jako neškodný popleta, který se zapíše do historie nanejvýš zmatenými výroky. Ve skutečnosti ale patřil skoro deset let k nejmocnějším lidem v komunistickém Československu.