





Zatímco Ursula von der Leyenová si sypala popel na hlavu, že se Evropa zbavovala jaderné energie, ve stejný den v Evropském parlamentu přebírala Evropský řád za zásluhy Angela Merkelová. Žena, která pro sebevražedný odklon Evropy od jádra udělala více než kdokoliv jiný.



Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uznala, že bylo strategickou chybou zbavit se jaderné energie, byl to šok. Ještě větším ale bylo, když o dva dny dříve vyhráli zemské volby v Bádensku-Württembersku Zelení, kteří jádro doslova nenávidí. Jak tento rozpor vysvětlit?



Navzdory rostoucímu tlaku Západu na země, které pomáhají Rusku obcházet sankce, zůstává Arménie výraznou výjimkou. Podle analytika Mykoly Vorobjova funguje jako logistický a obchodní prostředník Moskvy, přestože dál získává finanční podporu USA i EU, zatímco její environmentální problémy i ruský ekonomický vliv se prohlubují.



„Armáda je důležitá, ale řešíme také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů,“ reagoval Andrej Babiš na výtky amerického velvyslance kvůli snížení výdajů na obranu. Spojenci v NATO to prý pochopí. Jaké dopady ale bude mít snížení o zhruba 21 miliard korun na armádu a naši obranyschopnost?



Tečka je kombinací krátkých videoukázek a stručných komentářů Radka Bartoníčka s přihlédnutím k uplynulému týdnu především v české politice. Tentokrát se můžete seznámit s premiérem Andrejem Babišem (ANO) coby „leteckým dispečerem“ a zároveň mužem, který „lynčuje“ soudkyni své kauzy Čapí hnízdo. Uslyšíte i ukázku z projevu prezidenta a reakci jednoho z poslanců ANO. Prostor mají i diváci pořadu.



Bude zpětně čtvrtek 5. března 2026 hodnocen jako den, který uvolnil ruce Andreji Babišovi (ANO) a umožnil posunout vládnutí s SPD a Motoristy do kvalitativně nové roviny? Odpověď na tuto otázku zatím neznáme, přesto má smysl si ji položit. Takřka jisté je ovšem jedno: sněmovna Babiše k trestnímu stíhání ve čtvrtek nevydá, říká politolog a expert na politický marketing Otto Eibl.



Rozdíl mezi tím, jak realitu českého zdravotnictví vnímají lidé zevnitř systému a jak je často interpretována v médiích, bývá značný. Jen výjimečně je ale tak nápadný jako nyní, po odvolání dlouholetého ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka, za jehož koncem stojí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO.



KOMENTÁŘ: Zastavíte na červenou a během pár vteřin se ocitnete v tichém vyjednávání, na které vás nepřipravil žádný kurz komunikace. Muž se stěrkou rozhodl, že jste zákazník, a vy řešíte jediné: kolik stojí klidné svědomí.



Uplynulý týden velmi dobře ukázal, jak rozdílní lidé i strany vládnou současnému Česku. Tyto rozdíly nejlépe „nasvítilo“ výročí vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy šéf SPD Tomio Okamura nekritizoval Rusko, ale Ukrajinu. Naopak předseda Motoristů Petr Macinka se Ukrajinců jednoznačně zastal. No a šéf ANO a vlády Andrej Babiš se snažil kličkovat mezi Okamurou a Macinkou.



Pákistánské letectvo bombarduje cíle v Kábulu, bojovníci Tálibánu ostřelují pákistánské pozice na hranici. Co se to vlastně děje? Když jsem před patnácti lety v rámci mise NATO působil rok v Afghánistánu, bylo všechno jinak – byl to Pákistán, kdo podporoval tálibánce. Proti nám.



Nespokojenost části veřejnosti se současnou vládou, či spíše s výsledky posledních parlamentních voleb, už dohnala nemálo lidí na náměstí a prezidenta Pavla postavila do role jejich kvazi vůdce. Je to role, která mu nepřísluší a měl by se jí co nejdůrazněji vyhnout.



Úhrnná plodnost v Česku klesla na 1,37 dítěte na ženu, tedy hluboko pod úroveň nezbytnou k reprodukci. Porodnost klesá v zemích demokratických i totalitních, v Evropě, v Íránu i v Japonsku, v Číně, stejně jako v USA. Je to trend, který se vyhýbá jen silně nábožensky založeným skupinám a zemím subsaharské Afriky. Existuje ale řešení. Jednoduché.



Kauza Jeffreyho Epsteina bývá vykládána jako skandál sexuální deviace, selhání jednotlivce nebo soubor kompromitujících materiálů na mocné. Takové čtení je pohodlné, ale povrchní. Epsteinův příběh je především učebnicovým popisem fungování neoficiální moci v moderních demokraciích – moci založené na vztazích, mlčení a vzájemné loajalitě. Právě proto je relevantní i pro Českou republiku.



Uplynulý týden v české politice přinesl pochybnosti o tom, jestli někteří politici jednají skutečně jen a jen podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nebo jsou spíše ovládáni – přímo či nepřímo – někým jiným. Největší pozornost v tomto smyslu vyvolala poslankyně ANO Helena Válková, která k radosti šéfa ANO Andreje Babiše zpochybnila nestrannost soudů.



Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.



Zatímco se čeští liberálové na síti X hroutí studem nad tím, co předvedl Petr Macinka, polští konzervativci jsou pobouřeni „hulvátstvím“ svého ministra Radosława Sikorského, který podle nich skákal ostatním do řeči. Zatímco čeští liberální novináři píší o tom, jak nás Macinka ztrapnil před Hillary Clintonovou, polští konzervativci zdůrazňují, že Macinkovo hrdinské vystoupení vysílá Fox News.



Je to bezprecedentní krok. Španělská socialistická vláda premiéra Pedra Sáncheze oznámila záměr legalizovat půl milionu nelegálních přistěhovalců v zemi. Dle Sáncheze je to příklad hodný následování. Nepovede ale přesně k opačným důsledkům, než španělský premiér očekává?



Zastavte migraci, vykašlete se na klimatické cíle, budujte opět průmysl, zbrojte a hlavně – buďte hrdí na to, že jste Evropané! Na evropské dějiny, kulturu a civilizaci. Neřešte „domnělé hříchy minulých generací“, ale spolu s USA budujte novou budoucnost Západu. K tomu vyzval americký ministr zahraničí Marco Rubio Evropany na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Třikrát ho přerušil potlesk.



Chtěl zrušit muniční iniciativu, ale cuknul. Chtěl mít jako poradkyni krajně levicovou ekonomku, ale cuknul. Chtěl vycouvat z nákupu F-35, ale cuknul. Cuknul i před Hradem v otázce Filipa Turka (za Motoristy). I to je premiér Andrej Babiš (ANO) – jiný, než ho znáte. Opatrný a oportunistický. Nebo chcete-li, alibistický a zbabělý.



Zdravotnictví je oborem, v němž bude mít umělá inteligence (AI) mimořádně silné postavení. Ne proto, že by „rozuměla“ lidem lépe než lidé sami, ale proto, že medicína je do značné míry založena na rychlém zpracování velkého množství informací a na expertním rozhodování pod tlakem nejistoty. Právě v tomto typu činností je AI velmi silným konkurentem člověka.