Nebojte se. Nechci moralizovat, vzpomínat na „staré dobré časy, v nichž ještě věci fungovaly“, ani lámat hůl nad současným světem, jak by mohl naznačovat titulek. Pokusím se jen nasvítit realitu tak, jak ji často nechceme vidět.
Ve svém pravidelném pátečním pořadu se redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček s nadhledem ohlíží za událostmi české politiky z uplynulého týdne. Podívejte se na osm krátkých videoukázek a glosy k nim. Tentokrát uvidíte premiéra Andreje Babiše a členy jeho vlády, stejně jako „chvilkaře“ Mikuláše Mináře nebo kritický příspěvek Člověka v tísni.
Sobotní velká akce Milionu chvilek pro demokracii vyvolává očekávání, která nebude snadné naplnit. Přesto je patrné, že si vláda v čele s Andrejem Babišem lidi v ulicích nepřeje. Zároveň ale platí, že je na začátku svého mandátu, tudíž nikdo přesně neví, s čím přijde. I tak mají ale protesty svůj smysl.
„Neměli útočit na všechny ty země v Zálivu. Trefili Katar, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt… To nikdo nečekal! Úplně nás to šokovalo!“ Tak komentoval Donald Trump íránské raketové a dronové útoky na země v Perském zálivu. Novinářům řekl, že to nečekali ani ti největší experti. Jenže média oponují, že přesně takové předpovědi existovaly.
„Máme něco, čemu se říká NATO,“ řekl k situaci v Perském zálivu Donald Trump podle deníku Financial Times. USA podle něj pomohly nezištně Evropě na Ukrajině. „Byli jsme na ně velmi hodní. Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Pokud nebudou reagovat nebo pokud bude jejich reakce negativní, bude to pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal.
Když hnutí ANO mluví o návratu věku odchodu do důchodu na 65 let a o „zastavení asociálních reforem“, nejde o technický spor. Jde o zásadní rozhodnutí, zda budeme reagovat na realitu, nebo zopakujeme chyby země, která si dlouho myslela, že ekonomickou realitu lze ignorovat. Tou zemí je Francie.
V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka si můžete pustit glosování uplynulých dní v české politice vždy s využitím několika krátkých videoukázek. Tentokrát budete moci vidět mimo jiné usměvavé politiky vlády a opozice v krojích, kteří se vzápětí do sebe pustili kvůli škrtům v rozpočtu i sporu ohledně registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami.
Zatímco Ursula von der Leyenová si sypala popel na hlavu, že se Evropa zbavovala jaderné energie, ve stejný den v Evropském parlamentu přebírala Evropský řád za zásluhy Angela Merkelová. Žena, která pro sebevražedný odklon Evropy od jádra udělala více než kdokoliv jiný.
Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uznala, že bylo strategickou chybou zbavit se jaderné energie, byl to šok. Ještě větším ale bylo, když o dva dny dříve vyhráli zemské volby v Bádensku-Württembersku Zelení, kteří jádro doslova nenávidí. Jak tento rozpor vysvětlit?
Navzdory rostoucímu tlaku Západu na země, které pomáhají Rusku obcházet sankce, zůstává Arménie výraznou výjimkou. Podle analytika Mykoly Vorobjova funguje jako logistický a obchodní prostředník Moskvy, přestože dál získává finanční podporu USA i EU, zatímco její environmentální problémy i ruský ekonomický vliv se prohlubují.
„Armáda je důležitá, ale řešíme také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů,“ reagoval Andrej Babiš na výtky amerického velvyslance kvůli snížení výdajů na obranu. Spojenci v NATO to prý pochopí. Jaké dopady ale bude mít snížení o zhruba 21 miliard korun na armádu a naši obranyschopnost?
Tečka je kombinací krátkých videoukázek a stručných komentářů Radka Bartoníčka s přihlédnutím k uplynulému týdnu především v české politice. Tentokrát se můžete seznámit s premiérem Andrejem Babišem (ANO) coby „leteckým dispečerem“ a zároveň mužem, který „lynčuje“ soudkyni své kauzy Čapí hnízdo. Uslyšíte i ukázku z projevu prezidenta a reakci jednoho z poslanců ANO. Prostor mají i diváci pořadu.
Bude zpětně čtvrtek 5. března 2026 hodnocen jako den, který uvolnil ruce Andreji Babišovi (ANO) a umožnil posunout vládnutí s SPD a Motoristy do kvalitativně nové roviny? Odpověď na tuto otázku zatím neznáme, přesto má smysl si ji položit. Takřka jisté je ovšem jedno: sněmovna Babiše k trestnímu stíhání ve čtvrtek nevydá, říká politolog a expert na politický marketing Otto Eibl.
Rozdíl mezi tím, jak realitu českého zdravotnictví vnímají lidé zevnitř systému a jak je často interpretována v médiích, bývá značný. Jen výjimečně je ale tak nápadný jako nyní, po odvolání dlouholetého ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka, za jehož koncem stojí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO.
KOMENTÁŘ: Zastavíte na červenou a během pár vteřin se ocitnete v tichém vyjednávání, na které vás nepřipravil žádný kurz komunikace. Muž se stěrkou rozhodl, že jste zákazník, a vy řešíte jediné: kolik stojí klidné svědomí.
Uplynulý týden velmi dobře ukázal, jak rozdílní lidé i strany vládnou současnému Česku. Tyto rozdíly nejlépe „nasvítilo“ výročí vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy šéf SPD Tomio Okamura nekritizoval Rusko, ale Ukrajinu. Naopak předseda Motoristů Petr Macinka se Ukrajinců jednoznačně zastal. No a šéf ANO a vlády Andrej Babiš se snažil kličkovat mezi Okamurou a Macinkou.
Pákistánské letectvo bombarduje cíle v Kábulu, bojovníci Tálibánu ostřelují pákistánské pozice na hranici. Co se to vlastně děje? Když jsem před patnácti lety v rámci mise NATO působil rok v Afghánistánu, bylo všechno jinak – byl to Pákistán, kdo podporoval tálibánce. Proti nám.
Nespokojenost části veřejnosti se současnou vládou, či spíše s výsledky posledních parlamentních voleb, už dohnala nemálo lidí na náměstí a prezidenta Pavla postavila do role jejich kvazi vůdce. Je to role, která mu nepřísluší a měl by se jí co nejdůrazněji vyhnout.
Úhrnná plodnost v Česku klesla na 1,37 dítěte na ženu, tedy hluboko pod úroveň nezbytnou k reprodukci. Porodnost klesá v zemích demokratických i totalitních, v Evropě, v Íránu i v Japonsku, v Číně, stejně jako v USA. Je to trend, který se vyhýbá jen silně nábožensky založeným skupinám a zemím subsaharské Afriky. Existuje ale řešení. Jednoduché.
Kauza Jeffreyho Epsteina bývá vykládána jako skandál sexuální deviace, selhání jednotlivce nebo soubor kompromitujících materiálů na mocné. Takové čtení je pohodlné, ale povrchní. Epsteinův příběh je především učebnicovým popisem fungování neoficiální moci v moderních demokraciích – moci založené na vztazích, mlčení a vzájemné loajalitě. Právě proto je relevantní i pro Českou republiku.
Uplynulý týden v české politice přinesl pochybnosti o tom, jestli někteří politici jednají skutečně jen a jen podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nebo jsou spíše ovládáni – přímo či nepřímo – někým jiným. Největší pozornost v tomto smyslu vyvolala poslankyně ANO Helena Válková, která k radosti šéfa ANO Andreje Babiše zpochybnila nestrannost soudů.
