Bohuš Štefan, voják Československé armády ve Velké Británii, rekapituluje ve svém deníku dojmy z nácviku na vylodění. Jsou věrným předobrazem skutečné události, která proběhla před 81 lety 6. června 1944.
Většina z nás se dnes věnuje více sledování televize a internetu, než čtení. Je to však chyba, protože četba posiluje nejen mysl, ale především ducha.
Můj kolega Neil si koupil nový kabriolet značky Audi. Nejprve jsem jen tiše pozoroval, s jakou pýchou svého čtyřkolového miláčka obletuje, leští zrcátka a kontroluje tlak v pneumatikách. Na rozdíl od zbytku kolegů, kteří předstírali zájem o všechno ostatní, jen ne o Neilův nový přírůstek z Ingolstadtu, jsem mu já šel jeho nový vůz pochválit a k úspěšnému nákupu poblahopřát. A pak se to strhlo.
„Tady a teď! Right here, right now,“ zpívá se ve skladbě hudebníka Fatboye Slima, s níž Andrej Babiš představil na Instagramu svou novou kolekci oblečení a dalších doplňků. Jeho politický merch zahrnuje nejen trička a mikiny, ale i župany s iniciálami AB nebo hesly „Sorry jako“ či „Politika je nový swag“. Je froté župan novým billboardem? A proč jde v politickém merchi o peníze až na druhém místě?
Jméno Přemysla Pittra upadlo v zapomnění, protože se křesťanský humanista ocitl v nemilosti. Žádné z 810 dětí, o které se po válce se svými přáteli staral, na něj ale nezapomnělo.
Přežijí novináři autokraty, nebo se z nich většinou stanou zaměstnanci jejich PR agentur? Stát by neměl zasahovat do do svobody a nezávislosti médií.
Navzdory historické zkušenosti dokáže být Varšava, na rozdíl některých států střední Evropy, ve vztahu k Moskvě racionální.
O práci může v relativně blízké budoucnosti přijít až 20 % lidí. Ohroženy jsou především juniorní kancelářské pozice.
Europoslanec Filip Turek oznámil, že bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách. Povede středočeskou kandidátku Motoristů sobě. Je to logická a očekávatelná reakce na jejich klesající podporu. Přesto to bude mít strana těžké. Mimo jiné proto, že se Turek v poslední době projevil jako lhář a hochštapler.
Nejlepším důkazem toho, že stát by neměl vlastnit podniky jako je například pošta, je ukrajinský fenomén jménem Nova Pošta. Podle mého názoru jde o jednu z nejúspěšnějších ukrajinských firem: nabízí téměř dokonalé služby, neustále se zlepšuje, roste a už nějakou dobu úspěšně expanduje i do zahraničí.
Většina analytiků označila istanbulské rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou za frašku. Ruský prezident Vladimir Putin se odmítl osobně zúčastnit a vyslal delegaci složenou spíše z nižších ruských představitelů. Trochu jiný a mírně - opravdu velmi mírně - optimistický pohled nabízí britský historik a analytik Mark Galeotti ve svém podcastu In Moscow's Shadows.
Jura a Inna jsou důchodci vlastnící dům v Kosťantynivce, přifrontovém městečku, které je během mého současného výjezdu na Donbas pomyslným hlavním cílem. Dříve byla Kosťantynivka jedním z průmyslových center východní Ukrajiny, za války se ale přetvořila na jedno velké vojenské ležení.
Jarmila Halbrštátová se odstěhovala do Sovětského svazu za rodiči, kteří v meziválečném období pracovali v Rostovské oblasti. Domů se vrátila jako spojařka tzv. Svobodovy armády – Paměť národa zaznamenala vzpomínky účastnice jednoho z nejkrvavějších bojů 1. československého armádního sboru na československém území.
Dětský certifikát je založený na prolomení pravidla zahlazení. Zápis v příslušném rejstříku by měl znamenat doživotní překážku pro práci s dětmi.
Pandemie byla pro vědce jedinečným sociálním experimentem. V běžném životě je nemožné sledovat, co se stane, když například zmizí fanoušci z tribun, děti přestanou chodit do školy nebo když ženy přestanou nosit podpatky.
Práce u rozvědky s drony Mavic je také zajímavá. Chlapci zde sledují pozice - domy, cesty, pohyb, prostě vše, a to 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
Český premiér v úterý navštívil Užhorod. Naše město se poslední dobou stává oblíbeným místem setkávání vysokých státních představitelů nejen ze středoevropského regionu. České delegace však bývají vítány vřeleji než jiné. Na Zakarpatí, jehož je Užhorod hlavním městem, mají Čechy rádi.
Minulý týden byl ve znamení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, prvních od krachu istanbulských jednání v březnu 2022. Jen těžko se ale najde médium, které by je neoznačilo za frašku, sloužící jen k tomu, udělat dojem na Donalda Trumpa.
S těžkým srdcem a v hluboké depresi sleduji nekonečné hádky a spory v naší společnosti, kdy se už pomalu nedokážeme shodnout na vůbec ničem. Jsme rozděleni do zcela protikladných názorových skupin, a jakmile se objeví jakékoliv téma, okamžitě proti sobě brojíme. Jsem přesvědčený, že existují hodnoty a témata, u kterých bychom dokázali shodu najít. A věřím, že jednou z nich je pomoc Ukrajině.
Od Viktora se dozvídám, že bojoval v Afghánistánu u speciálních sil (specnaz). Vypráví různé zážitky z bojů. Ani v jeho věku 57 let bych se s ním nechtěl dostat do potyčky. Celý večer debatujeme a kluci se mě snaží co nejvíc naučit. Přes komunikační kanál přichází pokyny pro naši práci. Kluci dostávají koordináty a plánují trasu. Cílem bude dům, kde žije docela dost ruských vojáků.
