Skalní fanoušky Hry o trůny čeká osm týdnů spekulací o vývoji děje a instagramových storíček s úvodní znělkou. Nad nimi budou znechuceně kroutit hlavou skalní nefanoušci, kteří nevynechají jedinou příležitost, aby se někde pochlubili, že kdysi dávno možná viděli jeden díl a ani ne celý.
Ohlášenou kandidaturou na Hrad se Soukup pokouší zvýšit svoji cenu na trhu. Co si pod tím představit, není zatím jasné.
Berme požár chrámu Matky Boží jako symbol spojení, sounáležitosti, a usilujme o to, aby právě tahle nesmírně cenná evropská hodnota neshořela.
Stačí málo, a už nejde o pražské bydlení, nýbrž o spor „kdo je větší syčák“, „kdo je komouš“, „kdo horší“. Přesně tohoto jsme doufali být ušetřeni.
Chvála nulové tolerance je pokrytecká, ale zrušit bič si nezasloužíme.
Dvě vítězství provozního řádu nad člověkem.
Je jako Bůh. Hmota v ní neposlouchá, nepatří nám, za horizont událostí nemůžeme proniknout, můžeme si jen představovat, co se tam odehrává.
Tak je to zase tady. Jaro, čas vylíhlých mláďátek, rozkvetlých třešní, Velikonoc - a zápisů a přijímaček. Jak se k nim staví helikoptéroví rodiče?
Summit Evropské unie prodloužil lhůtu pro brexit o půl roku. Nejlepší ze špatných řešení.
Premiér je mizerný personalista. Krom Dana Ťoka a Marty Novákové jako příklad poslouží Petr Stuchlík, neúspěšný lídr kandidátky ANO v Praze.
Sedadlo je od slovesa sedět, ne stát. Takže v letadlech budou stádla? Nebo stáje?
Po vydání Rusa do USA rozhodl Nejvyšší správní soud, že se nemohl v azylovém řízení dožadovat ochrany před vydáním, azyl by byl u nás nedostal.
Za každým útokem na rasu je útok na konkrétního člověka a nakonec na všechny, protože nenávist a strach pak začnou ovládat jedny i druhé.
Jak se bude nové uskupení jmenovat? Prý to bude marketingový název. Takže něco jako Pravý Klaus? Národní pravice? Pravá strana? Pravý proud?
Němci už dobře vědí, že s technizací říční dopravy se to nesmí přehánět.
Škole přijde skandální, že by si studentky měly vydělat řekněme oboustranně výhodnou výměnou statků. Mně asi přijde skandálnější, že existují země, ve kterých se člověk musí zadlužit na několik let dopředu jenom proto, že chce mít vysokoškolské vzdělání.
Kategorie odvolávání ministrů a vysokých státních úředníků ukazují, v jak absurdním, od reality odtrženém, klientelistickém systému žijeme.
Pokud brexit znamená brexit, je to, jako bychom v Československu pořádali na podzim 1992 volby do Federálního shromáždění.
Pokud bude půlpromilová tolerance zákonodárci přijata, bylo by rozumné ji nechat běžet třeba rok a pak vyhodnotit, jestli stav na silnicích nezhoršila.
Dnes je mnohem jednodušší než dřív sebe i ostatní pro něco nadchnout; ale zároveň není jednodušší ambiciózní nápady dotáhnout do konce.
